Horký čaj za deset korun přímo z termosky, plakáty „naše ryby“ na plotě, připravené kádě a navzdory brzkému ránu spousta přihlížejících místních. Ve středočeských Pečkách se zhruba padesátka mužů a chlapců v holinách a oblečených do odstínů vojenské zelené chystá na českou rybářskou podzimní tradici. Pro místní rybník „Benešák“ to bude premiéra, výlov se zde koná vůbec poprvé.
Kolaudace „Benešáku“ se odehrála 17. prosince 1973 a od té doby nebyl nikdy vypuštěn, ani revitalizován. Právě to ho nyní čeká. Rybník vznikl s původním záměrem jako napájení koupaliště, pro potřeby hasičů a pro rekreaci a byl zde také vysázen smrkový větrolam. Propracovaným vodním dílem ale nikdy nebyl. Hráze nebyly nijak významně podpořeny, drolily se, a když rybník v roce 2013 zasáhla povodeň, stav se začal velmi rychle zhoršovat.
Na revitalizaci rybníka se začalo pracovat už v roce 2016. Dendrologický posudek zhodnotil stav stromů v oblasti okolo rybníka, ještě před kůrovcovou kalamitou byla většina stromů v okolí rybníka ve velmi špatném stavu, a to kvůli povětrnostním podmínkám působícím v oblasti. Situaci zhoršovalo i drolení hráze a odhalování kořenů stromů.
Kůrovec pak přispěl k tomu, že většinu stromů v okolí bylo třeba pokácet. Jakmile ale zmizel větrolam, povětrnostní podmínky se u vodní plochy ještě zhoršily a kvůli větším vlnám na hladině se hráz začala drolit ještě rychleji. To vedlo k vyvrácení několika stromů a nutnému dalšímu kácení z bezpečnostních důvodů.
Rybník teď čeká vyspádování, aby usazeniny mohly odtékat, potřeba je také opravit obvodové hráze a hraby břehů. Opravovat se bude také výpust. V první řadě je ale nutné rybník vypustit a odtěžit ze dna přes tři tisíce kubíků bahna. Práce se plánují pravděpodobně na zimu.
Rybníkářská tradice
Rybníkářství je typické především pro jižní čechy a Třeboňsko, kde tradice zakládání rybníků začala už v 11. století. Rybníky tehdy patřily k důležitému klášternímu majetku. Chovnou rybou byl především kapr, který byl i důležitým postním jídlem a v chovu byl upřednostněn před pstruhy. Už ve 14. století se rybníkářství v českých zemích tak zakořenilo, že se rybníkáři začali pouštět i do nákladných a složitých vodních děl.
Vzniklo tak třeba dnešní Máchovo jezero, rybníky Bezdrev a Svět nebo další díla na Třeboňsku. Až se změnou zemědělství na začátku 19. století začal v rybníkářství úpadek a vodní plochy se naopak rušily. S výjimkou jižních Čech proběhlo rušení rybníků v takovém rozsahu, že z některých dříve důmyslných rybničních soustav zbyla pouhá torza.
