Některé obavy mohou být projevem úzkostného onemocnění, jiné se zakládají na vnějších poměrech a v dnešní době je snadno sytí média. Díky internetu se navíc informace šíří nevídaně rychle. Psychiatr Cyril Höschl k tomu říká, že kolektivní vědomí může být dramaticky ovlivněno tím, že všechny informace si jsou rovny, ať už jde o pravdu, nebo lež. Projevuje se to v současných obavách z islámu nebo uprchlíků, i když bezprostředně s těmito jevy má málokdo vlastní zkušenost. V politice přitom podle Höschla schází silné osobnosti, které by dokázaly věci vysvětlit, aniž by sledovaly pouze svůj potenciální volební úspěch.
Nebezpečné je generalizovat, ale stejně tak nebezpečné je hrozbu podceňovat, uvedl k současné vlně obav z uprchlíků nebo islamistů psychiatr Cyril Höschl v pořadu Interview ČT24. „Jakmile se na hrozbu zaměříme, okamžitě spouštíme nebezpečí generalizací a asociací, které jsou přímou cestou k paušálním odsudkům celých etnik. Je to vždycky zavádějící, hlavně tehdy, když se toho zmocní charismatický vůdce, který to umí zjednodušit na společného jmenovatele,“ zmínil Höschl.
Přemíra a rychlost informací, kterou přináší internet, přitom člověku neusnadňuje orientaci. „Co může dramaticky ovlivnit kolektivní vědomí, je, že informace začínají mít stejnou váhu, ať už jsou pravdivé, nebo ne. Není problém do veřejného prostoru hodit naprostý nesmysl nebo konspirační teorii a začne se lavinovitě šířit. Vůbec nezáleží, jestli je to pravda, ale jak je chytlavá a zda se multiplikuje,“ upozornil s tím, že taková informace svádí ke sdílení a tedy zaplavení prostoru.
Obrana je podle něj v tom zachovávat svobodu slova, ačkoliv to může vypadat jako paradox. „Nese s sebou tohle nebezpečí, ale na druhou stranu umožňuje lidem, po kterých bychom to chtěli, ovlivňovat veřejné mínění, aby mohli říkat: 'Neposlouchejte to, jsou to naprosté nesmysly',“ uvedl psychiatr. Věří totiž i přirozenou tendenci k rovnováze, že ve společnosti existuje samoregulující schopnost podobně jako v přírodě, která spouští mechanismy, když se věci příliš naklání na jednu stranu, aby je vyrovnaly.
Nevyužitá krása demokratického systému
Demokracie, jakkoli se prý může jevit jako nepraktický systém, kde všichni spolu jenom hádají, ale nic pořádně neudělají, z těchto střetů v ideálním případě získává. „Kolektivní rozum se vytvářel ze střetů pozic a názorů a vylouplo se z toho něco, co společnosti prospívalo za neustálé ochrany práv jednotlivce,“ přiblížil Höschl. Nyní však podle něj polarita názorů přichází o pozitivní roli při formování stanoviska a začíná jednoduše polarizovat společnost.
„Ke kritickému bodu se blížíme ani ne tak pod vlivem islámského nebo ruského nebezpečí, ale vlivem různých extremistů, xenofobů a rasistů, kteří v tomhle obtížném období vidí obrovskou příležitost sednout na koně. Nesmíme jim to dopřát,“ uvedl. Důležité tak prý je při veškeré ostražitosti vůči skutečným nebezpečím udržet emoce na uzdě.
Marné hledání ukazatele mezi politiky
Pomoci by v tom měly autority, ty ale mají svá omezení. „Obavám se, že politici sledují trochu jiné než meritorní cíle. Sledují svůj potenciální volební úspěch a říkají, co si myslí, že lidé chtějí slyšet,“ řekl Höschl. Když tedy cítí, že převažuje nálada obav z uprchlíků, tak této náladě vyhoví a řeknou, že je sem nepustí. „Málokdy ale řeší problém jako takový,“ dodal s tím, že je potřeba profesionalita, jako když chirurg, který někoho operuje, nepřemýšlí, zda je pacient socialista nebo volič pravice.
„Když se podíváte po Evropě, buď je to rozbředlé máslo, nebo bezradná politička koupající se v problémech se zahraniční a částečně vnitřní politikou, nebo bezvýznamné postavy úředníků typu bruselských šedých límečků. Tam já tu figuru nevidím,“ řekl.
Ve společnosti se prý přesto nachází řada lidí s chladnou hlavou, kteří emocím úplně nepodléhají. Pohybují se ale v profesionálních sférách a se svými schopnostmi se do politických funkcí ještě nedostali. „Je to možná trochu jejich vina, je to vina deziluze z politiky, že se do ní nehrnou,“ zmínil. Častokrát byli přímo v rizikových oblastech, a tak dobře rozumí, o čem problém je.
Posadit se, bavit se a hledat řešení
Höschl už dříve prohlásil, že Evropa má poslední vteřinu k sebeobraně v souvislosti s uprchlíky. „Ačkoliv se musíme ubránit emocím, které by otevřely stavidla extremismu, nacionalismu a xenofobii, tak bychom si na rozumové úrovni měli nebezpečenství, která ve světě existují, dobře uvědomovat a začít se podle toho chovat,“ dodal.
První krok podle něj je začít se bavit, dát karty na stůl a hledat řešení, nikoli se handrkovat o drobnostech jako jsou parametry zeleniny nebo úspornost žárovek. Státy blízké a podobné Česku by se teď podle něj měly v Evropě dohodnout, co třeba udělat s obrovskou přívalovou vlnou uprchlíků, a také se nehandrkovat a říkat, že ti vezmou deset tisíc, ti padesát tisíc, ti postaví plot a ti řeknou, že nevezmou nikoho.
