Náskok hnutí ANO před ČSSD se podle květnového volebního modelu zmenšil. Důvodem je ztráta preferencí u hnutí ANO. V posledním měsíci dosáhlo na 24 procent, což byl meziměsíční propad o 3,5 procentního bodu. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi.
Na prvním místě volebního modelu s nejvyšším počtem příznivců se v květnu umístilo hnutí ANO, poznamenal ho však významný pokles preferencí. Zatímco ještě v dubnu dosahovaly hodnoty 27,5 procenta, v květnu to bylo o 3,5 procentního bodu méně. Od začátku roku 2016 lze pozorovat spíše pozvolný pokles v preferencích, oproti lednu 2016 si hnutí ANO pohoršilo už o šest procentních bodů. Největší odklon od hnutí vykazují vysokoškoláci.
„Hnutí ANO, kteří od nejvyšší přízně voličů, která byla na přelomu září a října 2014, ztratilo 11 procentních bodů, což je docela významný pokles,“ dodává ředitel TNS Aisa Bornislav Kvasnička s tím, že za propadem mohou stát především nenaplněná voličská očekávání. „ANO luxuje nespokojené voliče téměř od všech uskupení. Přijdou do ANO, chvilku tam jsou a pak se někam rozprchnou.“
V době, kdy probíhal výzkum, došlo k jednomu ze sporů ve vládě, když sněmovnou neprošel především kvůli hlasům poslanců ANO protikuřácký zákon, který má omezovat kouření v restauracích. Sporným bodem se stal pozměňovací návrh Marka Bendy (ODS), který místo zcela nekuřáckých restaurací umožňoval stavebně vyhradit prostor, kde by byla zachována možnost zapálit si cigaretu. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) ale záhy legislativu znovu přinesl na vládu, která ji poslala opět k projednání poslancům.
Květnový volební model ukázal, že nad pětiprocentní hranici, která stranám zajišťuje vstup do poslaneckých lavic, by se dostalo celkem šest subjektů. Druhá nejsilnější zůstává sociální demokracie, jejíž preference setrvaly na 18,5 procentech. Mírně posílili komunisté s třinácti procenty. O čtvrtou pozici se dělí dvě pravicové strany – ODS a TOP 09, které mají shodně 8,5 procenta. Lidovci se pohybují na hraně volitelnosti s 5,5 procenty.
„Byl bych radši, kdyby volební preference ČSSD byly o něco vyšší,“ reagoval na volební model v Otázkách Václava Moravce předseda vlády a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. „Na druhou stranu jsem velice rád, že i když jsme už skoro dva a půl roku ve vládě, podařilo se nám v zásadě udržet důvěru voličů, kteří nás podpořili ve volbách do Poslanecké sněmovny.“
K pěti procentům se přiblížili zelení
Ze stran, které na pětiprocentní hranici nedosahují, měli v květnu nejlepší výsledek zelení se 4,5 procenty, kteří si meziměsíčně polepšili. Beze změny zůstal Úsvit – Národní koalice na čtyřech procentech, na který se dotahuje se 3,5 procenty Svoboda a přímá demokracie, kterou založil Tomio Okamura po odtržení od Úsvitu. Nad dvěma procenty jsou ještě Piráti a Svobodní.
Pokud by se teď konaly volby do Poslanecké sněmovny, polovina respondentů uvedla, že by se jich určitě zúčastnila. Dalších dvacet procent by spíše přišlo. I když se v dlouhodobém pohledu ukazuje, že ochota jít volit poslance je i přes různé výkyvy poměrně stabilní, od loňského dubna má nicméně spíše stoupající tendenci.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 21. 5. až 27. 5. 2016 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 837 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1 až 2,9 procentního bodu.
