Praha – Povinnost výuky druhého cizího jazyka je krok dopředu, chybí ale provázanost se stejným nařízením také na středních školách. Shodují se na tom zástupci školských sdružení, kteří ve speciálním dílu Hyde Parku ČT24 diskutovali o změnách v novém školním roce. V některých regionech podle nich žáci ve vyšších ročnících sice přiberou další jazyk, poté ale mohou mít problém najít školu, která jim stejnou možnost výuky nabídne. Nedořešený je podle nich také problém, jak v tomto ohledu vyjít vstříc dyslektikům, pro které může být už jeden cizí jazyk výrazná zátěž.
Jde o jednu z nejviditelnějších změn. Školáci se budou na základní škole učit hned dva cizí jazyky, a to povinně - první od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé. Ministr školství v demisi Dalibor Štys upozorňuje, že spolu s tím by měl být kladen větší důraz také na kvalitní vzdělávání jazykářů. Druhý jazyk by podle něj měli učitelé učit spíše komunikační formou oproti drilování gramatických pravidel.
Česko si podle Štyse může brát příklad v zahraničí – a to i z jiného než čistě školního prostředí. „Tragický problém České republiky je dabování. V některých zemích se filmy prakticky nedabují. V televizi lidé ten jazyk ve velké míře slyší v živé formě a navíc tam běží titulky ve správné formě toho domácího jazyka, takže oni se naučí i to, jak má vypadat formulace v jejich rodném jazyce. Toto výborně funguje například ve skandinávských zemích,“ tvrdí ministr.
Podle jiných je zásadním problémem, co s aspiranty druhého jazyka po absolvování devítiletky. „Školy si teď budou moci zvolit druhý cizí jazyk a já nemám jistotu, jestli v některých oblastech rodiče budou mít návaznost na střední škole,“ upozorňuje prezident Asociace profese učitelství Jan Korda. „Dva tři roky budeme žáka učit třeba francouzský jazyk a v tom regionu rodiče nenajdou školu, kde se bude učit angličtina a francouzština. Potom se na ty dva, tři roky na základní škole nebude navazovat - a pak je to asi zbytečné,“ dodává.
Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR:
„Je spousta středoškolských oborů, které mají jen jeden cizí jazyk. Potom je otázka, jestli ta novinka má skutečně smysl. Druhý cizí jazyk na základní škole by měl být provázán i na povinnost učit se druhý cizí jazyk na střední škole. Jinak to trochu postrádá logiku.“
Ministerstvo nabídlo základním školám výjimku, aby pro některé žáky s horší jazykovou vybaveností zajistily místo druhého cizího jazyka stejný počet hodin výuky prvního. Například žáků s poruchami učení je čím dál více a přibrání druhého jazyka nemusí být vždy vhodné. „Takovým lidem je třeba nabídnout ten jeden jazyk drilovat, aby ho zvládli alespoň na základní úrovni,“ dodává Kuhn.
Od letošního školního roku se také změnily osnovy a vzdělávací programy, které přesně specifikují, co musí žáci umět: například zavolat a hlavně mluvit s operátory tísňových linek, bezpečně používat internet a sociální sítě, ale taky se třeba pohybovat na silnících a nebo si umět spočítat vrácené peníze.
A finance nyní v jiném ohledu řeší učitelé i samotné ministerstvo. Zatímco letos mělo k dispozici 140 miliard korun, příští rok to má být o pět miliard míň. Stávající šéf resortu Štys chtěl po ministru financí v demisi Fischerovi navíc jeden a půl miliardy, které by mohly jít třeba právě na platy. Slíbené peníze by měl resort nakonec dostat. „Pokud jde o náš návrh, stále ještě se jedná o navýšení na platy všech státem placených zaměstnanců. Pro školství se to týká něco kolem 1,5 miliardy. Já o tom ještě budu jednat,“ zmínil ministr.
