Heger na sjezdu ČLK znovu mírnil platové požadavky

Brno - Ministr zdravotnictví Leoš Heger dnes na brněnském sjezdu delegátům České lékařské komory (ČLK) opět vysvětloval své plány na finanční reformu zdravotnictví. Platy lékařů podle něho od ledna místo původně deklarovaných 10 porostou pouze o 6 a čtvrt procenta. Navýšení o 10 procent lze prý čekat v pololetí, když „nebude prohloubena krize“. Právě na desetiprocentním zvýšení se ministerstvo dohodlo s komorou a odbory v únorovém memorandu. To však podle Hegera bylo podmíněno úspěšnými reformními kroky, což se doposud nestalo. Ministerstvo bude muset ušetřit nejméně dalších 9 miliard a 300 milionů korun. Kritika vládních reforem zdravotnictví je jedním z hlavních brněnského sjezdu ČLK.

Šéf lékařských odborů Martin Engel na sjezdu řekl, že odboráři budou při prosazování svých platových požadavků v listopadu pokračovat v „měkčí“ happeningové kampani „Zůstáváme, splňte sliby“. V prosinci chtějí analýzu toho, jestli jejich kampaň má smysl, potom by rozhodovali o případných dalších, tvrdších akcích. Engel ale dodal, že odboráři chtějí, aby i pacienti měli „klidné Vánoce“ po obdobích nejistoty, která v uplynulých měsících a letech panovala ohledně zdravotní péče v Česku.

I když ministr vystoupil před lékaři s úvodním projevem až kolem 16:00, už v dopoledních hodinách se na jeho osobu snášela kritická slova. „Z desetiprocentního zvýšení platů v roce 2012 se pan ministr vykrucuje,“ uvedl Kubek při zprávě o hodnocení činnosti komory za uplynulý rok. Podle něj přitom plnění této fáze memoranda bude pro lékaře signálem, jak hodlá vláda plnit cíle dohody, která požaduje pro lékaře do roku 2013 až trojnásobek průměrné mzdy v zemi. Kubek dnes připomněl, že lékaři jsou si vědomi toho, že dohoda je „závazek právně nevymahatelný“. „Bude plněna pouze tehdy, pokud si ji síla vynutí, pokud budou lékaři ochotni za svá práva bojovat,“ řekl.

Leoš Heger na sjezdu ČLK
Zdroj: Igor Šefr/ČTK

Podle Kubka dokáže Heger jako „zdatný“ politik úspěšně propojit reformní rétoriku s nulovými činy. Změnu poplatku za den v nemocnici z 60 na 100 korun od prosince nebo to, že pacienti nebudou od ledna platit 30 korun za položku, ale za celý recept, nepovažuje Kubek za reformu. Důležitý reformní krok, jakým je rozdělení péče na standardní a nadstandardní a nastavení mechanismu, který by toto rozdělení umožnil, ministr neprovedl. Kubek kritizoval ale také například plánovanou přeregistraci lékařů, která má být součástí reformy. Obává se, že jde o buzeraci.

Milan Kubek, prezident lékařské komory

„Ta levicově dirigistická reforma, kterou produkuje pan ministr Heger, není tím, co se slibovalo. Lékaři jsou znejistěni tím, že mají absolvovat onen proces byrokratických přeregistrací. Můžeme se jenom domnívat, jestli je to jen obrovská buzerace, nebo je to součást sofistikovanějšího útoku.“

Řešit budou výši členských příspěvků a plány investic pro příští rok či úhrady zdravotní péče v příštím roce včetně diskutovaného nadstandardu. „Z veřejného zdravotního pojištění by měla být hrazena vždy nejlevnější metoda, nejlevnější provedení daného výkonu, které je v souladu se současnými poznatky lékařské vědy. Vše ostatní, co je dražší, na to by si měli pacienti připlácet. Nechceme ale, aby si pacienti platili přímo, nýbrž prostřednictvím komerčního připojištění, jak je tomu ve vyspělých zemích,“ sdělil svou vizi Kubek. Na programu budou také novely stavovských předpisů a kritická analýza reformních zákonů.

Kubek upozornil na otrocké podmínky některých lékařů

V Brně se upozorňovalo také na nedůstojné pracovní podmínky některých především mladých lékařů. Podle Kubka jsou mnozí nuceni delší dobu pracovat za podhodnocenou mzdu a při kontrolách se to bojí přiznat. Do těžké situace se mohou dostat kvůli tomu, že po dokončení školy a při získávání praxe potřebují v nemocnicích byť i minimální úvazky. Jsou tak nuceni sloužit i mnohem delší dobu, než za jakou jsou placeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...