Ostře sledovanou víkendovou volbu předsedy ČSSD vyhrál na sjezdu bývalý šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Milan Chovanec, který stranu vedl do sjezdu, ve volbě předsedy neuspěl. A bývalý předseda i premiér Bohuslav Sobotka do Hradce na sjezd vůbec nepřijel. Jak chce Hamáček sjednotit rozdělená křídla ve straně? A jak se sociální demokraté postaví k vyjednávání o vládě? V Interview ČT24 se Jana Hamáčka ptala Zuzana Tvarůžková.
Cítil jste od prezidenta Zemana na sjezdu nějakou podporu, mluvil jste s ním třeba?
S panem prezidentem jsem neměl možnost mluvit během sjezdu, ale to, co říkal, splnilo moje očekávání. Už předem jsem říkal, že neočekávám, že by pan prezident někoho podpořil konkrétně, on to nikdy nedělal. V tom svém projevu se hodně vracel do minulosti, hodnotil prezidentskou volbu, dával doporučení ČSSD – to jsem všechno čekal. Ale personální doporučení jsem nečekal a také žádné nepadlo.
Miloš Zeman ve svém projevu k delegátům mimo jiné pronesl: „stýskalo se mi po vás“. Vy jste uvěřil prezidentovi, že se mu po vás skutečně stýskalo? Minimálně po všech sociálních demokratech, kteří byli v sále?
Mám pocit, že tam zahrály roli i emoce, protože se sjezd konal na stejném místě, kde byl Miloš Zeman před 25 lety zvolen předsedou ČSSD. Takže určitě pan prezident i zavzpomínal na začátky své kariéry. Jestli rád viděl všechny sociální demokraty, to nevím, ale určitě se rád vrátil na půdu strany, ve které začínal.
Jak jste vnímal to mezidobí – byla také éra, kdy některé sociální demokraty někdy vůbec nešetřil. Není i on tím, kdo touto pozicí ČSSD oslaboval?
Spory s prezidentem nikdy žádné politické straně nepomohly a určitě nepomohly sociálním demokratům. Vždycky říkám, že jsme profesionální politici a neměli bychom nechat naše vzájemné vztahy přejít do osobní roviny, což se bohužel v případě prezidenta republiky a některých sociálních demokratů stalo. Já stojím o to, abychom měli do budoucna vztahy korektní a profesionální.
Bohuslav Sobotka na sjezdu nebyl, chyběl tam někomu?
Myslím si, že je škoda, že Bohuslav Sobotka nebyl na sjezdu. Diskuze, která se tam vedla, byla docela zajímavá a určitě by do ní Bohuslav Sobotka mohl přispět. Je to člověk, který pro ČSSD pracoval dlouhá léta, odvedl obrovský kus práce a ten jeho názor by tam určitě měl místo.
A jak vnímáte to, že tam nepřijel. Není to nakonec potvrzení konce jeho éry?
To bylo jeho rozhodnutí, pokud vím – pozvánku dostal a myslím si, že na tom sjezdu být měl. Zůstává ale členem našeho poslaneckého klubu, dostal nejvíc preferenčního hlasů v posledních sněmovních volbách, rozhodl se pracovat ve dvou výborech a o své politické budoucnosti nemůže rozhodnout nikdo jiný než Bohuslav Sobotka.
Vy jste se stal předsedou, zvítězil jste nad Jiřím Zimolou. Milan Chovanec nakonec o další šance zatím neusiloval, rozumíte tomu rozhodnutí? A vám osobně – chyběl by ve vedení ČSSD někdo jako Milan Chovanec?
Milan Chovanec splnil to, co řekl na začátku. On řekl, že bude kandidovat na předsedu ČSSD a současně řekl, že nechce být ve vedení sociální demokracie, pokud budu v čele stát já. Takže ten jeho postup byl očekávaný. S Milanem Chovancem jsem si po volbě podal ruku, řekli jsme si, že budeme nadále spolupracovat. Je to úspěšný ministr vnitra, je to odborník na bezpečnostní problematiku.
Vy tedy reprezentujete jedno křídlo. Je to tak, že Jiří Zimola reprezentuje to druhé, o kterém vy hovoříte, že by bylo dobré spojit s tím prvním? Předcházela tomu nějaká strategická dohoda? Protože na každém sjezdu to tak bývá.
Můj dojem s hradeckého sjezdu je takový, že na něm zákulisní dohody či mezikrajská jednání fungovala minimálně. Se spoustou delegátů jsem se bavil a mám od nich potvrzeno, že se řada z nich rozhodovala až na místě, podle toho, jak na ně zapůsobily jednotlivé projevy. To, že se nějaká komunikace mezi kraji vedla, to je pravda – byly také nějaké krajské nominace.
Vy teď máte v plánu spojovat všechny. Řekněte mi, jak to chcete udělat?
Mluvil jsem o tom ve svém projevu, že spolu musíme víc diskutovat. Problémem sociální demokracie v minulosti bylo, že některé názory, které se tak úplně nehodily, byly zatlačovány do kouta. Někteří lidé pak ztratili chuť pracovat – dokonce odešli z ČSSD, např. Jeroným Tejc, který byl velmi viditelným členem sociální demokracie a je ho škoda. Nebo se rozhodli založit různé platformy či jiná uskupení.
Já jsem pro to, abychom diskuzi vedli a bojovali argumenty, ale současně musí platit to, že pokud někdo chce takto diskutovat, tak k tomu musí přistupovat s dobrou vůlí a musí mít chuť se dohodnout.
Kdybyste měl popsat, v čem je rozdíl mezi těmi dvěma liniemi v ČSSD?
Určitě jsou rozdílné názory na zahraniční politiku – jak máme fungovat v Evropské unii. Já zastávám názor, že by vystoupení z EU bylo naší ekonomickou sebevraždou. Ale určitě mají jistou pravdu i ti, kteří říkají, že bychom měli na některé nápady z Bruselu pohlížet velmi obezřetně.
Jak se tedy budete profilovat do budoucna? Protože to bude podstatně fatálnější, než to, co bylo předtím.
My jsme proevropská strana a určitě tomu tak bude i pod mým vedením. Jednou z priorit, kterou jsem si vytkl, že bychom měli aktivně vysvětlovat, proč je dobré být v EU a co by úvahy o czexitu znamenaly pro Česko.
Opravdu si myslíte, že ČSSD ztrácela voliče hlavně kvůli tomu, že vystupovala nejednotně? Když měla sociální demokracie v posledním období premiéra, několik ministerstev a přesto vám velká část voličů odešla. Není to také tím, že jste nebyli dostatečně schopní?
Nejednotnost je pouze jedním z faktorů. Další klíčový problém byl, že jsme nebyli schopni prezentovat úspěchy našich ministrů ve vládě. Hodně jsme se soustředili na každodenní agendu, s naším koaličním partnerem jsme svedli celou řadu bitev, ale ukázalo se, že to voliči neocenili. A zejména v těch skupinách klíčových pro ČSSD, jako jsou senioři či mladé rodiny s dětmi – celá řada z nich uvěřila, že jim někdo tu budoucnost zajistí lépe a velmi často to bylo hnutí ANO.
A to byla také vaše strategická či politická chyba?
Pokud sociální demokracie čtyři roky vedla tvrdá jednání o navyšování důchodů, naše ministryně práce vedla spory s tehdejším ministrem financí Babišem, který byl proti navyšování – a stejně si pak ten kredit přisvojil, tak to je problém komunikační, to není problém věcný. Ale my jsme to prostě nebyli schopni lidem vysvětlit.
Prezident Miloš Zeman také přijel, aby vám poradil, jak se zachovat při sestavování vlády. Prezident říká: neodcházejte do opozice, ale chtějte náměstky a odborníky. Jaký vám to upřímně dává smysl?
To je věc, o které bych s panem prezidentem velmi rád hovořil. Protože on navrhoval postup, aby sociální demokracie tolerovala menšinovou vládu a současně ji jakoby kontrolovala z pozic politických náměstků, protože žádní jiní než političtí náměstci v tomto případě nepřicházejí v úvahu – máme tady zákon o státní službě. A současně pan prezident v minulosti kritizoval služební zákon právě za to, že zavádí tzv. politické náměstky a hovořil o jejich zbytečnosti. Od pana prezidenta bych tedy chtěl slyšet, jak to celé myslel.
Andrej Babiš k tomu řekl, že by ČSSD mohla mít takovou pozici, že by hrála jakousi opozici uvnitř vládní koalice. Nezní to trochu jako past?
Já jsem v tom projevu upozorňoval na jedno nebezpečí našeho působení v opozici, a to je, že bychom byli v jednom pytli s pravicovými stranami ODS či TOP 09. A navíc bychom ani nemohli být tak totální opozice jako právě TOP 09 či ODS, protože se hnutí ANO v poslední době posunulo hodně doleva – když se podíváte na jeho program, tak to je takový vytunelovaný program sociální demokracie, a lidé, kteří ho psali, dříve pracovali pro sociální demokracii. Naše pozice v opozici nás bude často stavět před dilema, zda být tvrdou opozicí a hlasovat proti vlastnímu programu, což podle mě nemůžeme.
To, že chceme vyjednávat o vládě, ale rozhodně neznamená, že do ní vstoupíme. Já jenom říkám, že bychom se o to vyjednávání měli pokusit.
A jednat tedy chcete o čem?
Měli bychom se pokusit jednat o vládě: s hnutím ANO jsme de facto žádné reálné jednání neměli, absolvovali jsme takové to povinné kolečko během prvního pokusu o sestavení vlády, ale tam všichni věděli, že vlastně hnutí ANO nejde o sestavení koalice, že preferují menšinovou vládu. A když jsme se dostali po krachu při hlasování o důvěře vládě k jednání, tak hnutí ANO ho přerušilo s tím, že čeká na sjezd.
Takže jsme opravdu na začátku a uvidíme, jaké jsou možnosti. Ale to nám musí říct vítěz voleb, my mámě nějakou představu a zkusíme se o tom bavit.
Dokážete aspoň trochu naznačit, jakou roli by měla ČSSD zastávat?
Pozice ČSSD musí být důstojná a musí být taková, aby přesvědčila zhruba 18 tisíc členů sociální demokracie takové řešení podpořit. Protože jsme se na víkendovém sjezdu dohodli, že budeme o vládě vyjednávat, ale pokud něco dojednáme, tak o tom, zda je to akceptovatelné, rozhodnou všichni naši členové ve vnitrostranickém referendu.
