Praha - Vláda v demisi o navýšení peněz pro zdravotnictví zatím nerozhodla, spor v kabinetu je především o to, o kolik zvýšit platbu státu za pojištěnce. Rozpočet zatím stále počítá s navýšením o 3,7 miliardy, což by znamenalo navýšení platby za jednoho státního pojištěnce měsíčně o 50 korun, ministr zdravotnictví ale chce ještě víc. Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka je přitom peněz ve zdravotnickém systému dost, ostatně výdaje do zdravotnictví rok od roku rostou už od začátku devadesátých let. Přesto i podle něj momentálně zdravotnictví potřebuje, aby vláda jeho deficit sanovala. Důvodem je podle Gajdáčka neefektivita celého zdravotnického systému, a řešení tak vidí v nepopulárních krocích, jako je restrukturalizace a zavírání celých oddělení některých nemocnic.
„Na světě neexistuje žádný zdravotnický systém, který by měl peněz dost,“ komentoval Gajdáček. Česká republika podle něj v současné chvíli stojí před rozhodnutím, zda plně hradit veškerou zdravotní péči ze státního rozpočtu, nebo zdravotnictví spíš liberalizovat směrem k soukromému pojištění a některým placeným službám. „Jsem zastáncem toho, aby měli pacienti možnost se soukromě připojistit,“ myslí si Gajdáček.
„Stát nemůže garantovat všechno“
Další cestou je podle Gajdáčka zvýšení efektivity. Až 30 % nyní poskytované péče je podle něj totiž zbytné, přemrštěné jsou i ceny nákupů přístrojů. „Vnitřní rezervy tady jsou,“ řekl. Hlavně by se tak podle něj měl upravit systém – v tom nynějším si účastníci zvykli, že chybějící peníze nakonec vždycky doplatí stát. „Já jsem přesvědčený o tom, že to tak částečně je. Ten systém se nechce pustit státních otěží,“ uvedl Gajdáček.
Některé nemocnice nemusí přežít
Jestliže v minulosti ke zvyšování efektivity ve zdravotnictví příliš nedocházelo, teď je pro něj podle Gajdáčka ten správný čas, ostatně k redukci lůžek a oddělení už v některých nemocnicích pod tlakem ekonomických omezení dochází. „Je to na vážné uvažování o tom, jaká síť tady je, a jestli by to nechtělo nějakou redukci,“ zhodnotil současný stav.
Jaromír Gajdáček nevyloučil, že některé nemocnice se zvýšení plateb už nedočkají. „Můžu připustit, že některé nemocnice se můžou dostat do významných finančních problémů a možná nepřežijí,“ řekl. Žádná velká krize, kdy by došlo k omezení zdravotní péče, ale podle něj nehrozí.
Akutní navýšení plateb je podle Gajdáčka přesto potřeba
Gajdáček také připustil, že navýšení platby za státní pojištěnce by pojišťovny uvítaly. „Peníze do systému je třeba dosypat, protože jinak by byli zasaženi pacienti,“ řekl. Deficit zdravotnictví se podle něj pohybuje kolem 7–7,5 miliardy korun, přesto by podle Gajdáčka pomohla i varianta, která je kompromisem mezi návrhy ministra zdravotnictví a premiéra a do zdravotnictví by napumpovala zhruba 5,5 miliardy. Legislativci nedoporučují zavádět zvýšení poplatků za pojištěnce do rozpočtu, jejich navýšení formou zákonného opatření ale Gajdáček považuje za vhodné, mimo jiné i proto, že je pro něj podpora mezi politiky. „Je tady politická vůle navýšení provést, takže by nová vláda neměla mít problém ho prosadit,“ myslí si Gajdáček.
Ministr zdravotnictví chce zvýšení o 98 korun za den, premiér jen o padesát
Ministr Martin Holcát chce zvýšení odvodů za státní pojištěnce o 98 korun na 821 korun měsíčně. Premiér se tento týden vyjádřil, že je pro zvýšení o 50 Kč na 773 korun měsíčně. Holcát původně navrhoval zvýšení o 77 Kč na 800 korun měsíčně. V reakci na Rusnokův návrh ale částku zvýšil. Očekává, že by mohla být přijata jako kompromis prostřední varianta. Ministr financí Jan Fischer potvrdil, že v návrhu státního rozpočtu se počítá s částkou na navýšení odvodů za státní pojištěnce 3,7 miliardy korun a sám nevylučuje, že by to mohlo být i víc.
„Já bych doporučil variantu 7,5 miliardy korun, pak bychom si byli se státem kvit, vrátil by nám prostředky, o které jsme přišli zvýšením DPH,“ myslí si místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 290 miliard, z toho zdravotní pojišťovny uhradí přes 220 miliard korun. „My do zdravotnictví zas až tolik peněz nedáváme, téměř nejméně z celé EU, dokonce i méně než třeba Slovensko,“ upozornil Fiala. Navýšení platby za jednoho státního pojištěnce měsíčně o 50 korun by přineslo systému ročně navíc 3,7 miliardy, navýšení o 77 korun navíc 5,7 miliardy a navýšení o 98 korun navíc 7,2 miliardy korun.
V předchozích letech stoupal výběr pojistného meziročně zhruba o 8,5 miliardy korun. Platby státu se už několik let nezměnily. „Peníze na účtech pojišťoven mizí neznámo kam, my se ptáme, co se s nimi děje, protože nemocnice dostávají čím dál méně,“ komentoval tento stav Fiala.
Vztah mezi nemocnicemi a pojišťovnami sice upravuje vyhláška, existuje v ní ale smluvní volnost, a různé nemocnice tak za péči dostávají různé sumy. Třeba za den pobytu a stravu dostane některá nemocnice od pojišťovny 500 korun, jiná až 5 000 korun.
V roce 2009 nastal propad příjmů. Nyní jsou už rezervy prakticky vyčerpány a tlak na růst efektivity vede poskytovatele na samotný kraj jejich ekonomických možností. Stagnace meziročního růstu trvá, přispívá k ní i nárůst DPH, který dopadl také na zdravotnictví, uvádí se v materiálu pro vládu.
Zdravotní pojišťovny mají dohromady na účtech nižší zůstatek, než měsíčně dají za péči. V jednotlivých měsících se zůstatek pohybuje do 16 miliard korun, měsíční obrat je přes 20 miliard korun.
Systém veřejného zdravotního pojištění se podle očekávání bude letos potýkat s propadem zhruba šest miliard korun. Celkové příjmy se podle predikcí ministerstva financí předpokládají ve výši 224 miliard korun, celkové náklady nejméně 230 miliard korun.
