Olomouc – ODS je zpět. Tak zní podle nového předsedy Petra Fialy hlavní zpráva z dvoudenního kongresu v Olomouci. Strana prý znovu začne aktivně oslovovat veřejnost a bude dělat vše pro to, „aby se brzy stala opět významnou politickou silou v naší zemi“. Občanští demokraté již pod Fialovým vedením schválili zásadní změnu stanov strany. Vzniknout má nový asi stočlenný stranický orgán - takzvaný republikový sněm. Naopak počet členů výkonné rady má být zúžen asi na polovinu. Připravovat se teď chtějí zejména na evropské volby. Fiala už na pondělí svolal jednání grémia, na němž si mají členové rozdělit jednotlivé úkoly. Co nejdříve prý chce sestavit stínovou vládu.
Předseda ODS Petr Fiala po skončení 24. kongresu strany:
"Zvolili jsme nové vedení, upravili stanovy, ale to nejpodstatnější je, že ODS získala novou energii, nový impuls a ode dneška se už nebude zabývat svými vnitřními problémy, ale znovu začne aktivně oslovovat veřejnost a bude dělat všechno pro to, aby se brzy stala opět významnou politickou silou v naší zemi. (…) Odcházíme z tohoto kongresu jako silná, konsolidovaná, sjednocená politická strana. Budeme velmi důsledně hájit parlamentní demokracii a svobodu jednotlivce."
Občanští demokraté druhý den kongresu schválili zásadní změnu stanov strany. Asi na polovinu se má zeštíhlit více než 40členná výkonná rada. Ta byla dosud jediným širším stranickým orgánem, který zasedal mezi kongresy a rozhodoval o zásadních záležitostech. Změnu navrhlo minulé vedení strany, podpořil ji ale i nový předseda Petr Fiala. Názor delegátů při hlasování nebyl jednoznačný – pro změnu se vyslovilo 286, proti 191 z nich.
Nově ve výkonné radě bude mít každý kraj jen jednoho zástupce, součástí výkonné rady bude i grémium, které tvoří předseda, místopředsedové a šéfové parlamentních klubů. Nově vznikne republikový sněm, ve kterém budou předsedové všech oblastních a regionálních organizací a také grémium. Scházet by se měl asi dvakrát až třikrát do roka. Výkonná rada bude zasedat častěji.
Přestože změny vstoupí v platnost až poté, co nové stanovy zaregistruje ministerstvo vnitra, konkrétní členy výkonné rady podle nových stanov zvolili delegáti už dnes. V širším vedení strany budou své regiony zastupovat mimo jiné bývalý pověřený předseda strany Martin Kuba, neúspěšný kandidát na místopředsednické posty Jiří Pospíšil či europoslanec Oldřich Vlasák.
Hlasy všech krajů budou rovnocenné
Bývalý první místopředseda Martin Kuba návrh zdůvodňoval tím, že z regionů v minulých měsících často zaznívala kritika, že výkonná rada není příliš výkonná. Část straníků ale namítala, že ve výkonné radě nyní bude mít každý kraj bez ohledu na velikost a počet členů strany jen jeden hlas. Stejnou váhu by totiž měl mít hlas za Prahu, kde měla ODS tradičně větší podporu a členskou základnu, a hlas například za Karlovarský kraj, který je menší a výrazně vyšší podporu tam má levice.
Fiala, který se na přípravě nových stanov nepodílel, změnu podporoval. „Návrh mi připadá rozumný, protože cítím jako nutnost zřízení celorepublikového sněmu,“ řekl delegátům. Podobnou strukturu stranických orgánů má například ČSSD. Kromě grémia má další dva stranické orgány, a to předsednictvo a ústřední výkonný výbor.
Občanští demokraté řešili i další změny stanov, které se týkaly například zániku a pozastavení členství. Nejprve byl odmítnut návrh, aby členství ve straně automaticky zanikalo v momentu pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin. Někteří členové namítali, že by tak mohl být vyloučen i ten, kdo bude odsouzen pouze k peněžitému trestu. V opakovaném hlasování ale tuto změnu stanov nakonec přijali s tím, že v případě odsouzení bude o zrušení členství rozhodovat místní sdružení či jeho rada.
Z pléna byl podán také návrh na založení poradního orgánu, ve kterém by byli všichni starostové ODS a který by se scházel minimálně dvakrát do roka. Ten ale nakonec zřízen nebude. Delegáti však zaúkolovali výkonnou radu, aby navrhla pravidla pro vznik tohoto poradního orgánu.
K restartu ODS má dopomoci nové vedení, Pospíšil zvažuje odchod
První den kongresu delegáti zvolili kromě Petra Fialy do funkce předsedy také celé nové vedení. Do funkce prvního místopředsedy prosadili europoslance Jana Zahradila, který se tak stane Fialovým nejbližším spolupracovníkem. Dalšími místopředsedy se pak stali starosta středočeských Líbeznic a bývalý mluvčí ODS Martin Kupka, europoslanec Evžen Tošenovský, senátor Miloš Vystrčil a až půl hodiny po půlnoci i primátor Olomouce Martin Novotný, který byl zvolen až poté, co svou kandidaturu vzdal Jiří Pospíšil.
Právě Pospíšilova kandidatura učinila z volby posledního místopředsedy noční drama. Odpůrci exministra spravedlnosti totiž volby zablokovali. Část spolustraníků mu vyčítá, že není týmový hráč, podle jiných šlo o pomstu za reformu justice. Pospíšil nakonec svou kandidaturu sám vzdal a z nočního jednání kongresu odešel. „Nejsem uražený, nejsem zklamaný. Beru to jako vůli kongresu. ODS nestojí o moje služby,“ komentoval svůj neúspěch Pospíšil. Další jeho cesta v ODS by mohla vést do Evropského parlamentu, nevyloučil však ani svůj odchod ze strany.
Martin Kupka, nově zvolený místopředseda ODS:
„Kongres dal najevo především vůli po změně, aby restart občanských demokratů začal s novými lidmi ve vedení. To je hlavní zpráva, která by měla putovat k veřejnosti.“
Petr Fiala, předseda ODS:
„Tento kongres dává signál, že ODS se oživuje, že je znovu tady a že bude silnou politickou stranou… Byli vybráni lidé, kteří budou přínosem pro vedení ODS.“
Z bývalých místopředsedů křeslo v čele strany neobhájil nikdo. Ve vedení ODS tak kromě Pospíšila končí i Miroslava Němcová, která ve volbě předsedy obdržela pouhých 66 hlasů, zatímco Fialovi dalo hlas 437 delegátů. Bývalá šéfka sněmovny nezastírala zklamání z výsledku volby. V rozhovoru pro Novinky.cz uvedla, že výsledek nepovažuje za férový vzhledem k tomu, co pro ODS udělala.
ODS, v historii samostatné České republiky jedna ze dvou nejvlivnějších stran, zažívá krizové období. Loni v červnu kvůli aféře kolem své blízké spolupracovnice a partnerky Jany Nagyové (nyní Nečasové) rezignoval předseda strany Petr Nečas, který zároveň odstoupil i z funkce předsedy vlády, čímž zanikla tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. V předčasných říjnových volbách do Poslanecké sněmovny dostala ODS pouhých 7,72 procenta hlasů. V 90. letech byla přitom ODS zvyklá na zisky blížící se 30 procentům, ani v novém tisíciletí nedostala ve sněmovních volbách do loňského roku nikdy méně než 20 procent, a v roce 2006 je vyhrála dokonce se ziskem 35 procent.
