Felix Kolmer aneb Smrt v úsměvu doktora Mengeleho

Praha – Felixi Kolmerovi je dnes jednadevadesát a v akademickém světě platí za předního odborníka na prostorovou akustiku. S jeho publikacemi pracovaly generace vysokoškolských studentů techniky, aniž by ovšem častokrát věděli, že tentýž muž prošel v mládí třemi koncentračními tábory, že v Terezíně pomáhal vězňům na svobodu a že těsně unikl smrti v úsměvu nacistického lékaře Josefa Mengeleho.

Felix Kolmer se narodil do rodiny italského legionáře a pozdějšího obchodníka s elektrotechnikou; rodinné zázemí tak položilo jasné předpoklady pro jeho budoucí studium. Všechny plány obyčejného života ovšem v jeho necelých sedmnácti letech přerušila nacistická okupace a vznik protektorátu.

Do Terezína odjel už s prvním transportem na podzim 1941, aniž by tušil, kam míří. „Mysleli jsme, že jedeme na nějakou práci a na víkend pojedeme zpátky do Prahy,“ vzpomínal později na seřadiště na pražském Masarykově nádraží – všichni Židé si podle instrukcí připravili jídlo a oblečení na pouhé tři dny.

Nakonec se stal členem tzv. Aufbaukommanda, které mělo barokní pevnost na Labi proměnit v tábor pro tisíce nacistických vězňů. Pod dohledem esesmana pracoval v Malé pevnosti jako truhlář nebo tesař. „Viděl jsem Židy s přeraženýma rukama, které esesáci bičem nutili pracovat. S přeraženýma rukama! To samozřejmě nešlo. Čili to bičování pokračovalo, až toho člověka ubili,“ popisoval dění v terezínském ghettu.


M
engele pokynul - směrem k peci

Kolmer se v táboře zapojil do podzemního hnutí, podařilo se mu objevit i tajnou chodbu vedoucí pryč z Terezína, kterou později využila řada vězňů. On sám ale v na sklonku války (říjen 1944) zamířil do Osvětimi. „Do Osvětimi jsme přišli jako transport 1 500 lidí a druhý den nás bylo 250. Doktor Mengele hned po první selekci poslal 1 250 lidí do plynu. S úsměvem, v klidu, zdvořilým pokynem,“ líčil Kolmer setkání s lékařem, kterému se přezdívá Anděl smrti.

Kremační pece ve vyhlazovacím táboře Osvětim II - Březinka měly kapacitu zabít osm tisíc lidí denně. Podle Kolmera jich ale v celé Osvětimi (tzn. i v pracovním táboře) denně umíralo až dvanáct tisíc. A další ubíjely jednotky SS přímo v práci. „Nad celým táborem Birkenau byla nasládlá vůně. Nebo spíš smrad. Byl to smrad pálících se lidských těl,“ vzpomínal Kolmer.

Vzpomínka Felixe Kolmera: „Když už byl hlad tak veliký, že lidé zmírali přímo při práci, vzal velitel tábora několik vězňů a jeli čtyřicet kilometrů na frontu. Tam vykopávali zakopané vnitřnosti padlých koní a ty přivezli do tábora. Vysypali je, aby se vyčistily a daly v kuchyni vařit, aby ta polívka měla v sobě alespoň trošku tuku. A my jsme se vrhli na ty syrový střeva, kde vevnitř ještě byly výkaly těch koní, a okusovali jsme ten tuk. Když je hlad, člověk udělá všechno, aby měl jedno sousto.“

Felix Kolmer
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Z Osvětimi unikl vlastně náhodou. Místo nástupu do vagonu, který vezl vězně do sirných dolů, nastoupil k příteli Karlu Ančerlovi – a s ním byl deportován do pracovního tábora Friedland na jihu polského Slezska. Totéž město se dnes jmenuje Mieroszów a leží jen necelé dva kilometry od českých hranic. Zde se Kolmer dočkal konce války – cestu na svobodu mu otevřel až spojenecký nálet, který přerušil elektrické napětí v ostatních drátech.

Felix Kolmer se stal po 2. světové válce elektroinženýrem. V neděli večer v pražském paláci Žofín spolu s Danou Němcovou, Jiřím Stránským a Františkem Wiendlem převzal cenu Paměti národa, která se uděluje osobnostem, jež měli odvahu postavit se zlu.

Další informace o životním osudu Felixe Kolmera mohou zájemci najít na stránkách Paměť národa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skoro polovina Čechů považuje agresi Ruska vůči NATO za pravděpodobnou, zjistil průzkum

Že Rusko v nejbližších měsících uskuteční agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobné 49 procent Čechů, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Vojenskou pomoc Polsku v případě ohrožení by podpořilo 84 procent Čechů, zatímco pobaltským státům by poslalo pomoc 69 procent dotázaných, uvedl průzkum.
před 9 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna, který debatu zhruba v polovině opustil. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 3 hhodinami

Babiš nezvažuje, že by vyhověl požadavkům z demonstrace na Letné

Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hnutí SPD. Řekl to v pondělí ráno před odletem do Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350 tisíc až 450 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

VideoNa zrušení poplatků je široká koaliční shoda, říká Nerušil. Grolich chce záruky nezávislosti

Vláda by podle poslance Josefa Nerušila (SPD) neměla stáhnout návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, protože je na něm široká koaliční shoda. S tím nesouhlasí hejtman Jihomoravského kraje a senátor Jan Grolich (KDU-ČSL), zmínil vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který avizoval změny v předkládaném zákoně. Grolich mimo jiné vyzval k zárukám nezávislosti obou médií. Po shromáždění na pražské Letné, kde lidé protestovali proti změně financování veřejnoprávních médií, Nerušil prohlásil, že „rozhodují volby“ a některá část společnosti se dle něj odmítá s výsledky voleb smířit. Grolich reagoval, že opozice „nevybízí k žádnému násilí, žádnému převratu, žádnému omezování výkonu vlády“. Duelem ČT24 provázela Tereza Kručinská.
před 4 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 6 hhodinami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 6 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.