V případě zrušení Senátu by byla země vedena jenom jedním směrem a jedním hnutím, které má naprostou převahu, a to by bylo pro demokratický stát naprosto nepřijatelné, korekce musí být z více stran, uvedl v pořadu ČT24 senátor Jiří Růžička (nestr. za TOP 09 a STAN) – a jeden z možných kandidátů na nového šéfa této instituce.
Růžička v pořadu hovořil také o dlouhodobě malé popularitě Senátu u veřejnosti (nyní přes 30 procent) i nízké účasti voličů v nedávném druhém kole senátních voleb (přes 16 procent).
Vidí za tím několik příčin. „O významu Senátu se málo mluví, přitom on význam má. V následujícím období to poznáme více než doposud,“ uvedl. Dodal, že vládní koalice nemá ve sněmovně většinu, a pokud chce, aby její zákony prošly i Senátem, mělo by se více komunikovat mezi Senátem a sněmovnou.
Další příčinou je podle něj to, že Senát zpochybňují dva vysocí státní činitelé, prezident republiky Miloš Zeman, který by Senát zrušil, i předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Ti, kteří letos volili Zemana za prezidenta, tomu pak naslouchají a je to vidět na jejich účasti, domnívá se Růžička.
Chybu ovšem vidí i na straně samotných senátorů. Skoro polovina jich neměla ve svých profilech uvedeny vlastní webové stránky, Facebook používají jen někteří, YouTube téměř nikdo, všiml si senátor. Úkol zdůrazňovat význam Senátu připadne i novému vedení Senátu.
Za klub TOP 09 a STAN byl Růžička ještě nedávno zmiňován jako jeho hlavní kandidát na post šéfa Senátu. Později se začalo mluvit spíše o senátoru Janu Horníkovi (STAN). Růžička uvedl, že pořadí ještě není definitivní vzhledem k jednání s jinými kluby. Do konce tohoto týdne by mělo být jasno, kdo bude nominantem klubu.
K dalšímu kandidátovi, senátoru Václavu Hamplovi (nestr. za KDU-ČSL), uvedl mimo jiné, že je pro něj velmi přijatelný, reprezentativní a zkušený. Zkušeným kandidátem je podle něj i senátor Jaroslav Kubera (ODS), ale kritizoval ho to za to, že je často protievropský. „Neříkám, že bych pro něj nehlasoval. To opravdu nemohu říci, dokud neskončíme všechna ta jednání,“ dodal však.
Růžička také zmínil, že za dva roky, co je v Senátu, tam panují velmi korektní vztahy a snaha se domluvit. „Nechceme to hnát na sílu, nechceme to uzurpovat,“ dodal směrem k blížící se volbě vedení (první schůze Senátu v povolebním období je 14. listopadu). Domluvu podle něj ovlivní i obsazení dalších míst ve vedení Senátu a předsedů výborů.
Dohodu považuje za nesmírně důležitou, aby Senát mohl „fungovat v takových vztazích jako dosud“. Zdůraznil rovněž, že Senát tady není proto, aby byl opozicí Hradu, nebo jeho podporovatelem, ale je tu pro korekci zákonů.
V pořadu se Růžička (jako dlouholetý ředitel pražského Gymnázia J. Keplera) také vyslovil pro změnu rámcových vzdělávacích programů, aby „nebyly tolik nacpané vědomostmi, abychom se posunuli do moderní doby“. Nemělo by se pak podle něj stávat, že někde končí výuku dějepisu rokem 1948 nebo že mladí lidé jen málo vědí například o roce 1918. „Školství chybí vize, co by měla škola přinášet,“ dodal senátor Růžička.
