Expremiéři Fischer i Zeman jsou pro změny volebního systému

Praha - Vláda premiéra Petra Nečase by měla zlepšit komunikaci s veřejností. Myslí si to bývalý premiér Jan Fischer, který byl dnes hostem pořadu Otázky Václava Moravce. Podle Fischera se po roce vládnutí ukazují programové odlišnosti mezi členy koalice, a kabinet se tak kvůli sporům nevěnuje důkladnému představování a vysvětlování reforem. Podle Miloše Zemana stojí za vládními potížemi nedostatečná odbornost ministrů. Oba expremiéři se shodují na tom, že krizi by mohla vyřešit úprava volebního systému. Zeman by si třeba představoval, že by byla zavedena volební povinnost.

Bývalí předsedové českých vlád Jan Fischer a Miloš Zeman, kteří byli dnes hostem Otázek Václava Moravce, se dívají na současné dění na české politické scéně se skepsí. Fischer neustálé třenice ve vládní koalici okomentoval: „Za tou stoosmnáctkou pohodlné většiny, která se zdála jako nesnesitelná lehkost politického bytí, se skrývaly programové odlišnosti a nízká schopnost vzájemně komunikovat.“

A expremiérovi vadí navíc i to, že vázne komunikace vlády s veřejností. „Reformy bolí, jinak to nejsou reformy. Reformy jsou prostě bolestivé, nejsou zdarma a někdo je nositelem jejich důsledků. A my (politici) jim je musíme umět vysvětlit, ale musíme s nimi také vést nějaký rozumný dialog,“ řekl. 

Velké riziko vidí Fischer v tom, že je v současné situaci ohrožen sociální smír v zemi: „Dvacet let, ať už to byla vláda pravá a levá, úřednická, vždycky měla tedenci zachovat tady to, čemu říkáme sociální smír. Já mám pocit, že se blížíme už někam ke hraně, abychom o tuto devízu nepřišli.“

Miloš Zeman v pořadu označil nynější vládu za nekompetentní. Vadí mu především, že většina ministrů nezná dostatečně svůj resort. A z toho podle něj plynou problémy s vysvětlováním reforem. „Ministr, který nerozumí svému vlastnímu rezortu, nemůže veřejnosti vysvětlovat něco, o čem sám nemá ani ponětí,“ prohlásil Zeman. 

Zeman: Je nutné rozšířit práva občanů a zúžit práva politiků

Expremiér Zeman navrhuje, že současné problémy na české politické scéně by mohly vyřešit změny ve volebním zákoně. „Já vidím řešení v takové změně volebního zákona, která by rozšířila práva občanů a tím zúžila práva politiků, respektive politických stran,“ myslí si. 

Navrhl proto tři body. Nejprve zajistit, aby voliči i v parlamentních volbách, tak jako je tomu v těch komunálních, měli možnost vybírat z kandidátek více politických stran současně. „Když si uvědomíte, že dnes je na stranických kandidátkách pořadí volitelnosti určeno stranickými sekretariáty a voliči do toho preferenčními hlasy mohou jen velmi omezeně zasáhnout, tak řešení je snížit limit těchto preferenčních hlasů tak, aby voliči mohli toto pořadí přeskládat,“ říká Zeman. Zároveň by si představoval, aby se zvýšil počet volebních krajů tak, aby si lidé mohli vybírat z osobností, které znají. „Aby byly kraje malé, aby tam kandidoval malý počet osob a aby se lidé mohli s těmi lidmi skutečně seznámit,“ přiblížil Zeman. 

Třetím Zemanovým nápadem pak je zavést volební povinnost. „Vysoká neúčast (ve volbách) kolem 40 procent vede k tomu, že lidé sice nadávají v  hospodě, ale když se jich zeptáte: 'Šli jste k volbám, měli jste možnost něco ovlivnit,' tak řeknou: 'K volbám jsme nešli, protože se domníváme, že to ovlivnit nejde.'“ 

Fischerovi se ale návrh zavedení volební povinnosti nelíbil, avšak změnám ve volebním systému se prý nebrání, nemá ale tak přesné představy jako Zeman. „Debata o volebním systému je na stole,“ připustil nicméně Fischer. „Já bych si dovedl představit posílení většinových prvků, protože dlouhodobě ten ryzí systém poměrného zastoupení je skutečně pro demokracii umrtvující,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 36 mminutami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 1 hhodinou

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 7 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 8 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 8 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...