Exekuce v Chomutově: tisíce pro město, statisíce pro exekutora

Chomutov - Primátorka Chomutova Ivana Řápková se "proslavila" především tvrdým postupem proti nepřizpůsobivým obyvatelům města, když spustila exekuci sociálních dávek. Podle ní nešlo o nic jiného než o urovnání letitých dluhů. Podle Jana Černého ze společnosti Člověk v tísni ale skončilo v první exekuční vlně v městské pokladně jen několik tisíc korun, přes sto tisíc korun byla odměna pro exekutora. Hned po ostrém startu exekucí navíc vznikla otázka, zda je postup města zákonný. Objevily se i protichůdné právní rozbory a opačné výroky stejného soudu. Radnice si ale za svými kroky stojí a v exekucích chce pokračovat dál.

Exekuce sociálních dávek začala v Chomutově 17. února a hned vyvolala rozporuplné reakce. Řadě lidí zůstala po zásahu exekutora jen tisícikoruna. Podle veřejného ochránce práv Otakara Motejla ale byla částka, která lidem po exekuci zůstala, naposledy korigována v roce 1963. Chomutovský magistrát se brání tím, že zabavené peníze nejsou jedinými příjmy exekuovaných.

Zabavením sociálních dávek ale exekuce pro mnohé obyvatele neskončila. Musí ještě zaplatit náklady za exekutora, které mnohonásobně převyšují vybranou částku. Místo aby tak lidé splácely dluh městu, sebere většinu soukromý exekutor. Pokud by navíc pokuty všech dlužníků ze 17. nora byly přibližně stejné, znamenalo by to pro město dohromady asi třicet tisíc korun, zatímco pro exekutora až tři sta padesát tisíc. Exekutora, který v Chomutově v únoru dávky zabavoval, se ČT nepodařilo kontaktovat. Jde přitom jen o část lidí, kterým byly dávky zabaveny. „Náklady za celou tu věc budou určitě přes miliony korun. Ze státní dotace,“ dodal Černý.

Nahrávám video
Chomutovská exekuce sociálních dávek
Zdroj: ČT24

Primátorka: Lidé měli šanci svůj dluh zaplatit

Podle primátorky ale byl každý dlužník minimálně dvakrát až třikrát vyzván k tomu, aby svůj dluh přišel uhradit: „O dluhu vědí. Mohli přijít sepsat splátkový kalendář, ale oni o tento přístup neměli zájem, a proto jsme vyzvali právě exekutora.“ S postupem radnice ale nesouhlasí ani ministr pro lidská práva a menšiny v demisi Michael Kocáb, podle kterého radnice porušila zákon: „Jestliže ten člověk si přijde pro svoji sociální dávku a je při tom donucen podepsat papír, kde stojí, že ve své svobodné vůli, prost jakékoli tísně či nezákonného nátlaku, prohlašuje, že uznává svůj dluh a že se v plném rozsahu vzdává práva odvolání a při tom stojí ve dveřích dva policisté… To je prostě naprosto alarmující způsob, proti kterému jsme se ohradili.“

Exekuovaní, kteří se obrátili na soud, protestovali proti tomu, že jim exekutor zabavil sociální dávky místo jiných peněz nebo majetku, a proti způsobu provedení exekuce za policejní asistence. Třem z nich soud zapravdu nedal a zatím se neodvolali. Podle Jana Černého z Člověka v tísni proto, že mezitím odcestovali do Británie nebo do Kanady, kde chtějí zůstat. Jiní stěžovatelé u chomutovského soudu uspěli.

Někteří dlužníci už odcestovali do Británie nebo Kanady

Podle starostky byly ale exekuce účinné. „Po zafungování exekutora se přihlásilo tři sta čtyřicet lidí a uzavřelo splátkové kalendáře v hodnotě pět set sedmdesát tisíc korun.“ Celkové dluhy, které Chomutov vymáhá, jsou ale dvě stě čtyřicet milionů korun. Padesát lidí už navíc splátkové kalendáře nedodrželo a primátorka svádí vinu na „působení Kocába a jemu podobných“. „V žádném případě nestojíme na straně neplatičů. My jenom v tomto případě se ohrazujeme, když někdo, kdo jim vyčítá, že nedodržují zákony země, sám postupuje tím způsobem, že je nedodržuje také,“ oponoval Kocáb.

Tvrdý postup proti dlužníkům a takzvaným nepřizpůsobivým je ale i politická karta, která zabírá u voličů. Koncem devadesátých let tak zafungovala kauza v Ústí nad Labem, kdy tamní politici v problémové lokalitě oddělili bílé domkáře a Romy přestěhované do domů pro neplatiče. Vsetínského starostu Jiřího Čunka dostala kauza místních Romů do vrcholné politiky.

Mají chomutovské exekuce zastřít jiné nevysvětlené kauzy?

V Chomutově se ale objevují domněnky, zda nemají exekuce zastřít jiné kauzy, které město nevyřešilo a nevysvětlilo. Mimo jiné například kontroverzní padesátiletý podnájem areálu unikátního Kamencového jezera chomutovskému zastupiteli, odvolání ředitele zoologické zahrady, který akci jezero kritizoval nebo prodej pozemků v centru města výhodný pro podnikatele spjaté s místními politiky. Proti vedení města se i několikrát demonstrovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud za pronásledování chartisty potrestal důstojníky StB podmínkami

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 3 hhodinami

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 3 hhodinami

Aktuálně: Obrana zakázala armádě vysílat rozhovor s Pavlem, Hrad mluví o cenzuře

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, upozornil web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Hrad následně označil za absurdní, že resort prezidenta cenzuruje.
15:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Od pozorování ptáků k jejich ochraně. Česká společnost ornitologická slaví 100 let

Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.
před 6 hhodinami

Neumím si představit, co by na summitu NATO dělal prezident, řekl Babiš

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.
14:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 9 hhodinami

Kauza poslaneckých trafik končí. Ústavní soud smetl stížnost náměstka Bočka

Kauza takzvaných trafik pro exposlance po třinácti letech definitivně skončila, Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Dostal podmínku a peněžitý trest, stejně jako bývalý premiér za ODS Petr Nečas, který však ústavní stížnost podle dostupných informací nepodal. Kauza přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně. Bočkovu stížnost považoval soud za neopodstatněnou, usnesení zpřístupnil ve své databázi.
před 13 hhodinami
Načítání...