Praha – Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové. Trestní řízení týkající se účasti Brožové-Polednové na justiční vraždě Milady Horákové i následné odsouzení bývalé prokurátorky bylo podle soudu spravedlivé. Brožovou-Polednovou poslal v září 2008 pražský vrchní soud na šest let do vězení, následně jí byl trest na základě amnestií zkrácen na tři roky. Loni v prosinci jí pak prezident Václav Klaus udělil milost.
Právník bývalé prokurátorky Vladimír Kovář napadl u Evropského soudu pro lidská práva rozsudky všech českých soudů. Poukázal na to, že jednání jeho klientky nebylo v 50. letech minulého století, tedy v době spáchání, trestným činem. Zároveň tvrdil, že Česká republika porušila právo Brožové-Polednové na spravedlivý proces. Stěžoval si například na to, že Ústavní soud rozhodl o její stížnosti bez toho, aby o případu jednal.
Podle evropského soudu ale nemůže Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život. Podle ministerstva spravelnosti soud neuznal ani argument bývalé prokurátorky, že se při zmanipulovaném procesu řídila pouze pokyny nadřízených. Uvedl, že neznalost zákona neomlouvá, bývalá prokurátorka měla navíc určité právnické vzdělání a zkušenosti z jiných případů.
Evropský soud zároveň rozhodl, že se mohla Brožová-Polednová během trestního řízení vyjádřit ke všem důkazům. Podle ministerstva tak důvody, kvůli kterým bývalá prokurátorka podala stížnost, prohlásil za neopodstatněné. Česká republika tak podle ministerstva spravedlnosti neporušila právo Brožové-Polednové na spravedlivý proces.
Právnička a demokratická politička Milada Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
