Praha - Eva Michaláková by se ještě tento měsíc měla setkat se svými syny. Norská sociální služba Barnevernet matce nesdělila, jak dlouho bude schůzka trvat, jisté je pouze to, že matka se bude smět se syny setkat pouze postupně, s každým zvlášť. Barnevernet to zdůvodňuje obavou, že by Denis mohl mít na Davida špatný vliv.
„Dozvěděla jsem se to o víkendu zprostředkovaně od své norské advokátky. Podmínky setkání v tuto chvíli neřeším, protože podstatné pro mě je, abych mohla svoje děti co nejdříve vidět. Důvodům, proč se nemůžeme setkat pohromadě, ale nerozumím,“ uvedla z Norska Eva Michaláková „Podle všeho tlak z České republiky, aktivity pana premiéra i velká podpora pana prezidenta Zemana na Norsko začaly působit. Děkuju všem za pokračující podporu v mém boji o děti,“ dodala.
Rozdělení dětí a organizace dvou samostatných schůzek je přitom v příkrém rozporu s tím, co matce prezentovala na schůzce 20. ledna 2015 vedoucí Barnevernetu v Nedre-Eiker Lene Grendalová, podle které si děti přály společnou schůzku. Dokonce ji kladla jako podmínku pro to, aby se paní Michaláková mohla s dětmi vůbec setkat.
„Nevíme ani to, na jak dlouho je schůzka naplánována, paní Michaláková se prostě v den D má dostavit na určité místo, kde si ji zaměstnankyně Barnevernetu vyzvednou, a odvezou za dětmi - spíše než schůzku s dětmi to připomíná konspirační schůzku. Nicméně vysvětlujeme si tento krok norské sociální služby jako drobný posun a důsledek mezinárodního tlaku na Norsko. Bez něj by Barnevernet zcela zřejmě dál odsouval schůzky na neurčito, nyní se alespoň formálně před novým procesem snaží naplňovat rozsudek norského soudu,“ řekl za tým právníků Pavel Hasenkopf.
Připomeňte si příběh rodiny Michalákových od samého začátku (zdroj stránky pod názvem Kde je moje dítě.)
Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky
David a Denis Michalákovi byli před téměř čtyřmi lety odebráni české rodině žijící v Norsku pro podezření z užití násilí a pohlavního zneužívání ze strany otce. Byli umístěni do pěstounské péče. Původní udání ze školky a od přechodné pěstounky však nepotvrdila ani norská policie, ani lékařské zprávy. V nejzávažnějších obviněních dokonce nepadlo ani trestní oznámení. Sociální pracovníci ani psychologové, kteří na děti s několikaměsíčním odstupem vypracovávali posudky, v rodině nikdy nebyli. Přesto děti i nadále zůstávají v pěstounské péči dvou norských rodin. Matka je naposledy viděla loni 27. března.
Případ Michalákové není ojedinělý, spory s Norskem vedou i jiné středoevropské a východoevropské země, například Litva v souvislosti s případem sedmiletého chlapce Gabrieluse, kterého Norové zadrželi na útěku ve Švédsku a momentálně se nachází na neznámém místě. V souvislosti s tímto i dalšími případy litevských rodin proběhla minulou středu na půdě litevského parlamentu konference věnovaná praktikám Barnevernetu a vzniká tu také návrh rezoluce směrem k Norsku.
