Elektrárna Dlouhé stráně má poškozené dno, přestože prošla rekonstrukcí

Kouty nad Desnou – Horní nádrž jesenické přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně má poškozené dno a potřebuje opravu za několik milionů korun. Je nezbytná, přestože společnost ČEZ, která elektrárnu provozuje, ji nechala v roce 2007 za 200 milionů zrekonstruovat. Nádrž měla vydržet 20 let. Aktuálně je vypuštěná a energii nevyrábí.

Ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík uvedl, že závady zatím provoz elektrárny neohrožují. „Pokud bychom je ale neodstranili, mohlo by to být v budoucnu nebezpečné,“ řekl.

Firma shromažďuje podklady, které by ji případně opravňovaly k tomu, aby hnala k odpovědnosti švýcarskou firmu Walo. Ta nádrž před sedmi lety opravovala. „Nechali jsme si udělat znalecký posudek, který by měl stanovit příčinu lokálního poškození dna. Na základě toho se pak rozhodneme, jak budeme vůči firmě Walo, která zatím žádnou chybu neuznává, postupovat,“ potvrdil Maralík. Dodal, že v závislosti na výsledku posudku není vyloučeno, že ČEZ podá na švýcarského dodavatele rekonstrukce žalobu.

Oprava byla velmi náročná. Nejprve bylo nutné odstranit ze svahů dna nádrže až deseticentimetrovou těsnící asfaltobetonovou vrstvu. Pak firma pokládala tuny nového materiálu, který měl nádrž zabezpečit na dalších 20 let.

Elektrárna Dlouhé stráně je nejsložitějším a největším energetickým vodním dílem v republice. Unikátní přehradu v atraktivních horách, která je výjimečná i ve světovém kontextu, vybudovali ještě komunističtí stavitelé v čele s architektem Ladislavem Konečným na hoře Mravenečník v nadmořské výšce 1350 metrů nad mořem. Horu seřízli asi o tři metry. Dolní nádrž je ve výšce 822 metrů nad mořem, samotné soustrojí ve výšce 767 metrů nad mořem. Spád mezi nádržemi je 534 metrů. Zatopená plocha má až 15,4 hektaru. Je to obrovský akumulátor elektrické energie, jehož výkon je dán vysokým spádem. Celá technologie je umístěna v podzemí. Vodu elektrárna čerpá z říčky Divoká Desná. Mravenečník stavitelé vybrali zřejmě proto, že měl plochý a holý vrchol. Elektrárna je v provozu od roku 1996 a v různých anketách je označována za jeden z největších divů České republiky. Chodí se na ni dívat více lidí než na proslulé hrady a zámky.

Loni Dlouhé stráně dosahovaly výkonu až 480 tisíc megawatthodin. Za 18 let provozu vyrobily více než 5 milionů megawathodin elektrické energie, která by pokryla roční spotřebu 1,5 milionu domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda bude zřejmě moci regulovat ceny benzinu a nafty, schválila to sněmovna

Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 6 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 9 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 11 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...