Praha - Česká republika se s Lisabonskou smlouvou trápí již dva roky. Až dnes se zdá, že padla poslední překážka bránící její ratifikaci. Evropa se tudíž pravděpodobně konečně dočká, neboť pod reformní smlouvou chybí již jen podpis prezidenta Václava Klause. Ten slíbil, že po získání výjimky z Listiny základních lidských práv EU již nebude klást další podmínky. Evropská unie by tak mohla v novém roce fungovat podle nových pravidel.
Počátek dlouhé cesty ke schválení Lisabonské smlouvy lze datovat na 19. října 2007, kdy se Evropská unie dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument nahradil původně navrhovanou euroústavu, jež byla v referendech zamítnuta Francouzi a Nizozemci. Ještě téhož roku 13. prosince šéfové států a vlád EU potom v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za Českou republiku tak učinil tehdejší premiér a předseda ODS Mirek Topolánek.
Následovala tvrdá diskuse napříč celým politickým spektrem. V lednu 2008 vláda odeslala smlouvu do sněmovny a Senátu. Poslanecká sněmovna smlouvu hned v prvním čtení podpořila. Senátoři požádali 24. dubna Ústavní soud, aby posoudil soulad některých částí smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh iniciovali občanští demokraté a podpořilo jej 48 senátorů. Zástupci ČSSD a Klubu otevřené demokracie naopak prosazovali bezodkladně ratifikaci smlouvy. Ústavní soudci 26. listopadu 2008 rozhodli, že proces schvalování Lisabonské smlouvy v ČR může pokračovat.
Rok 2009 by se mohl stát pro schválení smlouvy klíčovým. Sněmovna 18. února smlouvu schválila 125 hlasy ze 197 přítomných poslanců. Proti stáli převážně komunisté a necelá polovina klubu ODS. Poté 19. března 2009 poslanci schválili zavedení takzvaného vázaného mandátu vlády, který upravuje podmínky případného přenosu pravomocí na EU. V Senátu pak návrh prošel 6. května. Prezident Václav Klaus novelu zatím nepodepsal, ale také ji nevetoval. Senátem smlouva prošla 6. května - pro přijetí hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů.
V září senátoři předložili Ústavnímu soudu návrh zrušit novelu jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, která upravuje takzvaný vázaný mandát. Na konci září potom senátoři ještě předložili Ústavnímu soudu návrh na další přezkoumání Lisabonské smlouvy. Senátorům se na smlouvě nezamlouval hlavně přenos dalších pravomocí státu na EU na úkor České republiky. Ústavní soudci 6. října odmítli návrh ohledně vázaného mandátu a dnes také rozhodli, že smlouva není v rozporu s českou ústavou.
Václav Klaus a Benešovy dekrety
9. října 2009 prezident Václav Klaus vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU. Klaus se obával možnosti prolomení Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. 17. října 2009 ale Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny již připustil, že Lisabonská smlouva zřejmě nakonec vstoupí v platnost.
V říjnu již začal Brusel tlačit čas - 10. října připojil podpis pod Lisabon polský prezident Lech Kaczyński, a Česká republika tak zůstala poslední zemí, kde nebyla dokončena ratifikace smlouvy. Evropská unie pak 29. října 2009 ustoupila Václavu Klausovi a summit EU dohodl, že Česko dostane výjimku z Listiny základních práv EU. Prezident Klaus následně oznámil, že nebude klást žádné další podmínky k ratifikaci Lisabonské smlouvy.
