Praha - Poslanci nezařadili na program poslední schůze před rozpuštěním sněmovny novelu zákona o ochraně půdního fondu, která měla ochránit kvalitní půdu před zástavbou. Neovlivnily je ani letáčky od ministra životního prostředí Jana Dusíka s fotografiemi satelitních městeček a skladovacích hal postavených uprostřed polí, které dostali před zahájením jednání.
„Poslední léta jsou docela dramatická, dochází každý rok k vynětí plochy 50 kilometrů čtverečných. To je čtverec 7x7 kilometrů, což je obrovská plocha,“ řekl pro ČT náměstek ministra životního prostředí František Pelc (SZ). Za dva roky to dává plochu plánovaného Národního parku Křivoklátsko. Nejvíce půdy ubývá v okolí velkých měst a to v Jihomoravském a Středočeském kraji.
Jiří Papež (ODS), předseda zemědělského výboru:
„Zemědělský výbor se zákonem zabýval, projednávání ale přerušil, protože připomínek ze strany zemědělské veřejnosti bylo opravdu hodně.“
Ke konci roku 2008 bylo v Česku zemědělské půdy 4,244 milionu hektarů. Od roku 1990 do roku 2006 zmizelo z půdního fondu 537 kilometrů čtverečních. To je plocha větší než rozloha hlavního města Prahy v jeho administrativních hranicích. Růst urbanizovaných ploch má přitom podle ministerstva dramaticky stoupající tendenci. Zatímco v letech 1990 až 1999 jich přibylo kolem 50 kilometrů čtverečních, v období let 2000 až 2006 to byl téměř čtyřnásobek - úhrnem více než 195 kilometrů čtverečních.
Návrh zákona na ochranu půdy leží ve sněmovně již rok a půl a má bránit půdu zvýšením poplatku za zábor až na desetinásobek současné ceny. Na rozdíl od současného znění zákona by poplatky byly odstupňovány podle kvality zabírané půdy. “Tento zákon má svou kontroverzi, protože skutečnost, že se poplatky za odnětí půdy ze zemědělského fondu nezměnily od roku 1991, developerům vyhovuje,“ soudí ministr Dusík.
