Praha - Dohoda na služebním zákonu se kvůli názoru prezidenta rušit nebude, uvedl premiér Bohuslav Sobotka v reakci na kritiku prezidenta Miloše Zemana, který se hodlá postavit proti udržení funkce politického náměstka na ministerstvech. Další vyjednávání o zákoně by podle slov ministerského předsedy zpozdilo čerpání peněz z Evropské unie.
„Pan prezident má právo na svůj názor, ale dohodu s opozicí, která nám zajišťuje pro zákon kolem 150 hlasů, kvůli tomu bourat nebudeme,“ uvedl v reakci na Zemanova slova Sobotka. Dohoda podle něj umožnila zprůchodnit zářijovou schůzi sněmovny a navíc zajistí stabilitu služebního zákona v dalších volebních obdobích.
„Budu chtít, aby nebyli političtí náměstci,“ prohlásil prezident v Interview ČT24 z Pražského hradu. Připouští sice koaliční náměstky, kteří ale mají odpovídat za konkrétní úsek na ministerstvu. Při počtu patnácti ministerstev se podle Zemana vytváří s funkcemi politických náměstků 30 budižkničemu, kteří nebudou nic dělat, jen pobírat stotisícové platy. „No a tím pádem budou naprosto zbyteční,“ dodal.
Zemanovi se změny služebního zákona, na nichž se dohodla koalice s opozicí, příliš nezamlouvají. Kritizoval třeba vypuštění generálního ředitelství z návrhu zákona, ale podle slov hlavy státu jde ještě o bod, který je ochoten akceptovat.
Pravice Zemanovi přikyvuje
Vypuštění politických náměstků už dříve požadovala pravicová opozice. „Na jedné straně nesouhlasím s panem prezidentem ohledně generálního ředitelství, protože to by byl další superúřad, úplně zbytečný. Na druhé straně jeho pochybnosti o dvou typech náměstků sdílím,“ prohlásil pro ČT předseda ODS Petr Fiala, kterého postoj prezidenta ničím nepřekvapil. Kompromis koalice a opozice o podobě služebního zákona ale považuje za natolik hodnotný, že nepovažuje za rozumné, aby Zeman do finální podoby nějak vstupoval. Občanští demokraté dohodu dodrží, ujistil Fiala.
Předseda KSČM Vojtěch Filip: „Původní zákon, který počítal s generálním ředitelstvím státní služby, byl přece jen průhlednější. Koalice, která vznikla, to znamená ČSSD, ANO a KDU-ČSL s dohodou ODS a TOP 09, je v podstatě koalice strachu. Mají totiž obavu z toho, že by generálního ředitele státní služby jmenoval prezident republiky, a to si samozřejmě pánové v současné koalici ani pravicové opozici nepřejí.“
Poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové), která se vyjednávání o podobě zákona účastnila, doufá, že existence politických náměstků nebude pro prezidenta důvodem, aby zákon vetoval.
Koalice politické náměstky podporuje
KDU-ČSL naopak status politických náměstků hájí. Místopředseda Jan Bartošek je přesvědčen, že práce budou mít plné ruce. „Práce a agendy při zastupování ministra na různých jednáních je velmi mnoho,“ tvrdí. K otevření dalších vyjednávání o změně kompromisního znění nevidí žádné důvody. „Spíš mě napadá, že je škoda, že se pan prezident se svými konstruktivními připomínkami nepřihlásil dříve, protože by to určitě bylo přínosem v té opozičně-koaliční diskusi a mohlo by to být ještě dynamičtější,“ podotkl Bartošek.
Místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková vytkla Zemanovi, že se svými připomínkami nepřišel v čase hádek koalice s ODS a TOP 09, kdy sociální demokraté hájili zachování generálního ředitelství. „Po boji je lehké být generálem,“ uvedla Gajdůšková, která upozorňuje, že služební zákon si vymínil sám prezident. Bylo by proto podivné, kdyby novelu snad chtěl vetovat.
Kompromisní podoba služebního zákona:
- koordinace trvalých náměstků (státních tajemníků) bude úkolem ministerstva vnitra
- náměstek pro státní službu nebude mít personální pravomoci nad státními tajemníky, jmenovat a odvolávat je bude vláda, funkční období bude pětileté
- náměstek pro státní službu bude jmenován na šest let s jediným funkčním obdobím
- finanční možnosti státní služby stanoví ministerstvo financí
- zůstávají dva typy náměstků: političtí dosazení ministrem a odborní (státní tajemníci) jmenovaní vládou
- úřednické zkoušky nebudou muset skládat úředníci s min. čtyřletou praxí
