Praha - Na dnešek připadá mezinárodní Den Země. Tradice vznikla před čtyřiceti lety v roce 1970. Obyvatelé Česka ho letos oslaví po dvacáté a společně s nimi i další více než miliarda lidí ze 174 států. Ochránce životního prostředí v současné době nejvíce trápí znečisťování ovzduší a s tím související globální oteplování planety. Problémy jsou ale i s vodním a půdním fondem, který trpí necitlivou zemědělskou činností. Třeba pražský park Stromovka od dnešního dne zdobí 13 nových stromů, které zasadili zástupci zahraničních partnerských měst Prahy. Každý přispěl stromem, který je typický pro danou zemi. Zástupci pražského magistrátu do země vsadili lípu srdčitou.
Historie tradičního svátku planety se začala psát v USA, a to z iniciativy amerického senátora Gaylorda Nelsona. Politik se tehdy v roce 1970 rozhodl, že přesvědčí lidi, aby třídili a recyklovali odpadky. Chtěl tak mimo jiné ochránit ozonovou vrstvu. Jeho kampaně se zúčastnily miliony lidí. A 22. duben se poté rozšířil po Americe i světě. Postupně získal mezinárodní věhlas jako Den Země.
V roce 1971 se Den Země poprvé slavil na půdě OSN. Do celého světa se dostal až po konci Studené války. V roce 1990 se k němu přidalo víc než 200 milionů lidí ve 140 zemích světa. Po pádu železné opony se zvyk dostal i do Česka.
Češi sázeli stromy
Den Země si na řadě míst připomněli i lidé z České republiky. Proběhla řada besed, úklidy potoků nebo sázení stromů. Příznivci cyklistiky se ke svým jarním jízdám sešli v Praze, Plzni či Ostravě. Na pražském náměstí Míru a dalších místech pak skauti rozdávali sazenice stromů určených k výsadbě.
Stromy sázeli i politici, například ministryně životního prostředí Rut Bízková zasadila strom v areálu ministerstva na Praze 10, předseda Strany zelených Ondřej Liška u budovy bývalého Federálního shromáždění v centru hlavního města. V pražské Stromovce pak sázeli stromy zástupci partnerských měst hlavního města Prahy. Díky Taipei je tak ve Stromovce platan javorolistý, Chicagu zase vděčí park za dub bílý.
