S ochranou divoké přírody v České republice souhlasí více než dvě třetiny respondentů sociologického průzkumu Masarykovy univerzity v Brně. Zároveň si přejí, aby se její území ještě rozšiřovalo. Většina dotázaných ale zároveň přiznala, že pro ochranu přírody za poslední rok nic neudělala.
- Několikrát za rok vyrazí do divočiny více než čtvrtina Čechů a Češek
- Zhruba každý druhý divočinu nenavštěvuje vůbec
- S ochranou divoké přírody souhlasí více než dvě třetiny
- Více divočiny by si přála většina těch, kteří mají na otázku nějaký názor
- Nejoblíbenější divoké zvíře je rys, k méně oblíbeným patří bobr a medvěd
- Sociologové se dotazovali reprezentativního vzorku 2023 lidí po celé zemi
Ekologové odhadují, že území ponechané přirozenému vývoji a bez zásahů člověka se na ploše celé republiky podílí zhruba 0,3 procenty – ze 78 866 kilometrů čtverečních celkové rozlohy země to je necelých 237 kilometrů čtverečních. Respondenti v průzkumu ale rozlohu oblastí odhadovali až na deset procent a chtěli by ji rozšířit o další tři procenta. S rozšiřováním divočiny souhlasilo zhruba 44 procent lidí, proti bylo 19 procent.
Výzkum brněnských akademiků zkoumal podrobně vztah české veřejnosti k divoké přírodě poprvé. Podle ekopsychologa Jana Krajhanzla výsledky ukazují, že rozšiřování divočiny má v Česku širokou podporu. "Češi považují divokou přírodu za hodnotu, kterou stojí zato chránit. Většinovou podporu mají jak divoká zvířata, tak rozšiřování divoké přírody," uvedl.
Vzkaz na Šumavu: Celospolečenské zájmy v přístupu k divoké přírodě mají vítězit nad lokálními
Za divočinu odborníci považují ta území, která jsou bezzásahová a kde se mohou i vyskytovat velké šelmy. Jde o první zóny národních parků, bezlesí vyšších poloh Krkonoš, přírodní rezervace většího stupně ochrany, jako třeba Boubínský prales, soutok Dyje nebo části Beskyd.
O tom, zda a jak divočinu rozšiřovat, se vedou diskuse mezi zájmovými skupinami, často v souvislosti s Národním parkem Šumava a rozšířením nových chráněných území. Dotazovaní v průzkumu odpověděli, že celospolečenské zájmy v ochraně přírody mají mít přednost před lokálními.
Výrazná většina české veřejnosti podle sociologa Tomáše Chabady podporuje všechna divoká zvířata. V průzkumu se respondenti vyjadřovali k rysům, divokým koním, zubrům, vlkům, liškám, medvědům a bobrům. Nejvíc populárním je rys, následují divocí koně a zubři. V menší oblibě, kolem 23 procent, jsou medvědi a bobři, přesto výskyt bobrů v české přírodě podporuje 53,7 procent a medvědů až 57 procent lidí.
