Diskuse o „velvyslankyni“ Klausové považuje Zeman za amatérismus

Praha - Možné angažmá někdejší první dámy Livie Klausové coby české velvyslankyně na Slovensku odkrylo vnitřní spory mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. Podle něj Zeman blokuje již schválené velvyslance pro strategické země a naopak prosazuje své vlastní nominanty, ať už se jedná o Vladimíra Remka pro moskevskou ambasádu, nebo již zmíněnou Klausovu choť. Sám prezident Zeman se ke sporu vyjádřit odmítl; veřejně hovořit o kandidátech na velvyslanecké posty je podle něj známka amatérismu.

„Naše vztahy nejsou na bodu mrazu. Řekl bych, že jsou hluboko pod bodem mrazu. Pan prezident chce zablokovat chod ministerstva zahraničí,“ cituje dnešní Právo šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga. „Zeman si chce vynutit jmenování paní Livie Klausové, proti které nic nemám, ale toto jmenování je mylné. Je to odveta za můj názor, podle mě ta jmenování podepíše, až budu souhlasit s Livií Klausovou.“

Spor mezi Pražským hradem a Černínským palácem o obsazování velvyslaneckých postů přitom vychází na povrch v době, kdy prezident Zeman zamířil právě na Slovensko. „Případ Klausová“ ovšem nechtěl komentovat. „Petr Nečas správně prohlásil, že v této otázce se veřejně vyjadřuje, dokud jednání neskončí, pouze amatér,“ řekl Zeman na tiskové konferenci po setkání s prezidentem Ivanem Gašparovičem. „Já jsem, jak známo, odmítl tuto zprávu komentovat a vzal jsem na vědomí, že k ní pan ministr Schwarzenberg každý den vydává veřejné prohlášení, naposledy právě dnes. Posuďme míru amatérismu nebo profesionality v závislosti právě na Nečasově stanovisku.“

Stejně nekonkrétní byl i sám Gašparovič. „Je to věc české vlády, českého ministerstva zahraničních věcí a jako konečného, kdo o tom rozhodne, pana prezidenta,“ konstatoval slovenský prezident. Ani jedna země by podle něj ke svému sousedovi nevyslala nevyhovujícího kandidáta. Podle informací týdeníku Respekt ostatně již Zeman s Ficem možné bratislavské angažmá Livie Klausové předjednal a slovenský premiér nebyl proti.

Vášáryová: Velvyslankyně nehájí své názory, ale názory vlády

Někdejší československá velvyslankyně ve Vídni Magda Vášáryová ovšem již minulý týden konstatovala, že Praha může diplomatickou misí Livie Klausové vyslat do Bratislavy nejasný vzkaz, a to kvůli euroskeptickým názorům Václava Klause. „Velvyslankyně by neměla obhajovat své názory, má obhajovat názory své vlády a svého prezidenta,“ podotkla Vášáryová v rozhovoru pro ČT. Slovensko se totiž na rozdíl od Česka hlásí k hlavnímu proudu evropské integrace.

Pro angažmá Livie Klausové naopak hovoří to, že je původem Slovenka. „Prezident Václav Klaus se domnívá, že by jeho manželka roli velvyslankyně s přehledem zvládla. Je si jist, že by se jí na Slovensku dostalo velikého respektu a úcty,“ uvedl Petr Macinka z Insitutu Václava Klause.

Jak se obsazuje ambasáda?

Standardní procedura je taková, že prezident jmenuje velvyslance do funkcí na návrh ministerstva zahraničí, který předtím odsouhlasil kabinet. Protože má ale právě hlava státu poslední slovo, může ustanovení velvyslanců úspěšně blokovat. Podle někdejšího šéfa české diplomacie Cyrila Svobody (KDU-ČSL) tak jmenování předcházejí vyjednávání mezi Pražským hradem a Černínským palácem. V jejich průběhu se také návrh pošle přijímající zemi a čeká se na tzv. agrément (souhlas) druhého státu. Posledním krokem je podpis prezidenta pod pověřovací listiny a odvolání dosavadního velvyslance.

Schwarzenberg Klausovou odmítá, chce Plíška

Schwarzenberg svůj nesouhlas s angažmá Livie Klausové vysvětluje tím, že někdejší první dáma nemá pro funkci velvyslankyně předpoklady, protože dosud v diplomacii nepůsobila. „Prezidentův požadavek splnit nehodlám, tak uvidíme,“ uvedl ministr s tím, že obsazení výsadního postu někdejší první dámou může působit jako demotivující pro kariérní diplomaty. Černínský palác totiž hodlal na Slovensko vyslat generálního sekretáře ministerstva zahraničí Jaromíra Plíška.

Deník Insider v této souvislosti informoval o Zemanově názorovém obratu; nový prezident s Plíškem prý zprvu souhlasil, poté ale měl telefonovat na Slovensko s žádostí, aby se souhlasem týkajícím se Plíškova angažmá posečkali. Zemanovu otočku v minulých dnech potvrdil i Schwarzenberg. Prezident následně do funkce navrhl právě Klausovou.

Spor mezi Hradem a ministerstvem zahraničí se ovšem promítá i do osudu dalších ambasád; již citovaný týdeník Respekt tvrdí, že Zeman blokuje také Pavla Fischera (nominant pro rakouskou ambasádu) a Petra Mareše (Kanada). Do funkce ruského velvyslance naopak prosazuje komunistu a někdejšího kosmonauta Vladimíra Remka. Toho ale zase, stejně jako Klausovou, odmítá Schwarzenberg.

Podle Kmoníčka není Klausová jablkem sváru

Samotný Pražský hrad nechápe spor o velvyslance jako dramatický. Podle ředitele zahraničního odboru a bývalého australského velvyslance Hynka Kmoníčka jednání mezi prezidentskou kanceláří a Černínským palácem probíhá standardně a tak, aby se podařilo docílit kompromisu. „Případ Klausová“ údajně není hlavním jablkem sváru.

„Prezidentův názor na možné obsazení velvyslaneckého postu na Slovensku není klíčovým problémem. Jde o nastavení celkové komunikace ohledně velvyslanců, kteří jsou zástupci prezidenta u přijímací hlavy státu, a je tedy logické, že se prezident zapojí do diskuse tak, aby došlo ke shodě názorů mezi ním a ministerstvem zahraničí již na počátku procesu,“ řekl Kmoníček Právu.

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody, který byl hostem Událostí, komentářů, ale nakonec Schwarzenberg bude s Klausovou souhlasit. „Jde o to, jaká je dnes autorita ministra zahraničních věcí. Myslím, že Karel Schwarzenberg nakonec sám paní Klausovou navrhne. Teď je několik siláckých slov, ale nakonec bude po vůli pana prezidenta republiky Miloše Zemana,“ uzavírá Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...