Dienstbier připustil, že za jeho neúspěchem stojí kritika Zemana

Praha – Senátor za ČSSD Jiří Dienstbier připustil, že za jeho neúspěchem ve volbě nového stranického předsednictva stojí kritika na adresu Miloše Zemana v době prezidentské volby. Dienstbier to uvedl v Otázkách Václava Moravce s tím, že jeho kritické postoje vůči Zemanovi posloužily spolustraníkům, kteří ho chtěli potrestat také za nepříjemnou kritiku do vlastních řad.

„Hlavní důvod je ten, že jsem řadě lidí svými velmi jednoznačnými postoji nepohodlný a nepříjemný,“ vysvětluje si Dienstbier svůj neúspěch na ostravském sjezdu ČSSD. Zde obhajoval místopředsednický post, ve vnitrostranické volbě ale neuspěl, ačkoli měl podporu samotného předsedy strany Bohuslava Sobotky.

Podle hlasů řady delegátů i podle některých komentátorů stála za jeho propadem kritika, kterou coby prezidentský kandidát nešetřil na adresu někdejšího šéfa ČSSD Miloše Zemana. V jedné z předvolebních debat ho obvinil z napojení na šedou zónu pražské politiky spojenou se jmény lobbistů Janouška a Hrdličky a v rozporu s rozhodnutím stranického vedení Zemana odmítl veřejně podpořit poté, co s Karlem Schwarzenbergem postoupil do druhého kola.

Dienstbier: Vliv prezidentské volby? To je naprosto jasné

Že za neúspěchem stál i postoj k Zemanovi, nyní připustil i Dienstbier. „Je naprosto jasné, že roli sehrál můj postoj mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby, kdy jsem odmítl popřít to, co jsem říkal před prvním kolem,“ uvedl Dienstbier v Otázkách Václava Moravce a znovu zopakoval své stanovisko k oběma prezidentským kandidátům. „Odmítl jsem změnit názor a přestat kritizovat různé nešvary české politiky, ať už se to týká korupce, špinavého financování kampaní, propojení politiky a byznysu. Proto jsem nemohl před druhým kolem podpořit žádného kandidáta, protože bych popřel principy, které vyznávám.“

Podle Dienstbiera tak jeho kritika Miloše Zemana posloužila spolustraníkům, jak ho ztrestat za jeho upozorňování na vnitřní problémy sociální demokracie. „Že jsem někomu zrovna nevoněl, tato věc byla samozřejmě vhodnou příležitostí, které využili.“

Obnovené vedení ČSSD:

Do předsednictva strany se nakonec místo Jiřího Dienstbiera dostal plzeňský hejtman Milan Chovanec. Změnou prošel také povinný ženský post ve vedení strany, Marii Benešovou vystřídala místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Posty řadových místopředsedů obhájil Lubomír Zaorálek i Zdeněk Škromach, ke změně nedošlo ani na vedoucích pozicích: statutárním místopředsedou zůstává Michal Hašek, stranu nadále povede Bohuslav Sobotka.

Svoboda: Kdyby to v ČSSD fungovalo, nesmetla by korunního prince

Sociální demokracie označila včera ukončený sjezd za úspěšný; podařilo se narovnat vztahy s prezidentem Milošem Zemanem, který straně otevřeně popřál výhru ve sněmovních volbách, Bohuslav Sobotka navíc získal velmi silný mandát, když ho v předsednickém křesle podpořilo 84 procent delegátů.

„Pokud se kouknete na trosky v české stranické krajině, sociální demokracie tu pořád působí jako nejsilnější, nejkonsolidovanější a v zásadě jednotná strana,“ dodává nyní Dienstbier. „V reakci na katastrofální vládní politiku je to jediná strana, která je schopná lidem nabídnout alternativu.“

Slova o úspěšnosti sjezdu ovšem zpochybnil pražský primátor Bohuslav Svoboda. „Kdyby to v ČSSD tak skvěle fungovalo, byl by korunní princ zvolen místopředsedou,“ konstatoval. „Princ, který kandidoval na prezidenta, a celkem úspěšně, byl smeten dohodami krajských kmotříčků, o kterých se sice hovoří méně než u ODS, ale jsou daleko mocnější.“

Jiří Dienstbier:

„Když člověk kandiduje na místopředsedu strany, samozřejmě chce uspět. Pro mě to ale neznamená konec mých snah. Budu pokračovat v prosazování programových hodnot a v úsilí o to, aby sociální demokracie byla co nejsolidnější stranou a nesloužila jako nástroj k prosazování různých kšeftů.“

Sjezd ČSSD
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...