Brusel nám zakáže písmeno Ř, pošle nám sem migranty a ještě jim zaručí obří dávky z našich daní. Tyto a další nepravdy šíří v Česku dezinformační weby a e-maily, zpravidla navázané na proruské zdroje. Stejně tak si však počínají i poslanci SPD včetně předsedy Tomia Okamury, kteří říkají, že v případě vystoupení Česka z Evropské unie nebude mít takový krok výraznější ekonomický dopad na zemi. Ekonomové ale kroutí hlavou a říkají, že Česko by nepochybně velmi zchudlo. Tématu se věnovali Kristina Ciroková a Jan Novák z pořadu 168 HODIN.
„Rozhodnutí odejít z Evropské unie by byl nesmyslný, nelogický krok a v podstatě se to dá přirovnat k dobrovolné amputaci jedné končetiny. Byly bychom zhruba o polovinu chudší,“ soudí hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. A hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda mu dává za pravdu: „Jako kdybychom se střelili do vlastní nohy a ještě přitom měli vítězoslavný úsměv.“
Vystoupení z Evropské unie si odhlasovala Velká Británie v referendu před necelými dvěma lety. Podle vládní analýzy poklesne v příštích 15 letech ekonomický růst o 2–8 procent. Při nedávném jednání oznámil japonský velvyslanec v Londýně premiérce Therese Mayové, že japonští investoři zvažují odchod z britských ostrovů.
Japonští investoři už se nesmějí
Ze zahraničních investorů zaujímají ti japonští v České republice druhé místo hned po těch z Německa. Investovali u nás nejméně 123 miliard korun a zaměstnávají 47 tisíc lidí. Po sílícím požadavku komunistů a SPD Tomia Okamury po referendu o možném vystoupení Česka z EU, který se stále více skloňuje ve veřejném prostoru a médiích, požádali zástupci japonských investorů o schůzku představitele Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Možný odchod České republiky z EU? Nedokážu si představit, co by mohlo více znejistět investory, a to jak zahraniční, tak domácí,“ uvedl pro pořad 168 hodin viceprezident svazu Radek Špicar.
Generální manažer japonské společnosti Elematec Czech Ondřej Votruba tvrdí, že ještě před časem japonští obchodníci žertovali. „Pokud se o tom na nejvyšší politické úrovni takto mluví, myslím, že už tam nebudou úsměvy, možná tam bude strach,“ přibližuje. Paradoxem je, že japonské obchodníky v Česku nejvíce znejišťuje jejich krajan a předseda SPD Tomio Okamura svými prohlášeními a požadavky na referendum o czexitu.
Lesk a Kobzova bída Evropské unie
Právě zástupci SPD hovoří o tom, že členství v EU Česku nic nepřináší. Třeba poslanec Jiří Kobza mluví o „bídě, která je ještě na dluh“, stejně tak říká, že členství v EU České republice nic dobrého nepřineslo. Člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a hlavní analytik České spořitelny Petr Zahradník upozorňuje, že Kobzova „bída“ reálně vypadá tak, že při vstupu do EU v roce 2004 se pohybovala průměrná mzda v eurech okolo 540 měsíčně. „Na konci roku 2017, což jsou poslední čísla, činí naše průměrná mzda zhruba 1120 eur měsíčně,“ dodává.
Jiří Kobza také v rozhovoru pro Český rozhlas (ČRo) 1. února prohlásil, že ve srovnání vývoje od roku 2004 do roku 2017 se většina makroekonomických údajů v podstatě nezměnila. „Průměrný plat měřeno v kupní paritě je také zhruba stejný,“ řekl také poslanec SPD. Ekonom Komerční banky Marek Dřímal něco takového odmítá: „To není pravda. Podle údajů, které jsou tři roky staré, průměrný plat vzrostl právě v paritě kupní síly o více než 50 procent v porovnání s rokem vstupu Česka do Evropské unie.“
Krátce po rozhovoru v ČRo napsal Kobza na sociální síti, že v případě opuštění Unie se nic moc nestane, a bude totéž, co před rokem 2002. „Obávám se spíš, aby nás případné vystoupení z Evropské unie nedovedlo někam do roku 1987,“ míní Lukáš Kovanda. A Kobza také mimo jiné napsal na svém účtu, že „budeme moci sami řídit export“, o čemž prý má poměrně jasnou představu.
David Marek ale podotýká v reakci, že řídit export je něco podobného, jako řídit zeměkouli. „Export si řídí firmy samy. Samy si hledají obchodní partnery a domlouvají obchodní smlouvy. Řízení exportu je možná nějaký myšlenkový návrat k centrálně plánované ekonomice socialismu, ale v tržní ekonomice se řízení exportu řídit nedá,“ zdůraznil. A Kovanda dodává, že současný exportní úspěch Česka se přímo odvíjí od členství v EU.
Odliv investorů rovná se zchudnutí nejširších vrstev populace
Skoro 84 procent českého exportu míří do zemí osmadvacítky, a to bez celní zátěže. Případným vystoupením z EU by firmy o tuto výhodu přišly a další vývoj se nedá odhadnout. „Při vystoupení z Evropské unie by clo bylo kolem tří procent. To je podle mého názoru zanedbatelná věc,“ prohlásil místopředseda SPD Radim Fiala v Interview ČT24. Ekonom Kovanda ale tříprocentní hodnotu považuje za „hausnumero vycucané z prstu“, protože nikdo nemůže vědět, jak by se k takovému kroku ze strany České republiky Brusel postavil.
Radek Špicar navíc tvrdí, že i případná zátěž 3 procent rozhodně zanedbatelná není. „V té tvrdé konkurenci na mezinárodních trzích jakékoli navýšení ceny je faktorem, který velmi významně negativním způsobem ovlivňuje konkurenceschopnost jakéhokoli výrobce,“ upozorňuje viceprezident průmyslového a dopravního svazu.
Ani Fialova slova o tom, že v případě vystoupení by se zahraniční firmy jen tak nepřesunuly, nenechávají ekonomy bez pochybností. Ba naopak. „Zvláště asijští, nebo neevropští investoři, by se, myslím, velmi rychle přesunuli do zemí s podobnými podmínkami, možná jsou i nákladově výhodnější a v Evropské unii zůstávají,“ tvrdí Petr Zahradník z České spořitelny. A Lukáš Kovanda dodává, že odliv investorů by byl natolik patrný, že by došlo ke zchudnutí nejširších vrstev české populace.
