Další české matce odebraly norské úřady dceru

Norská sociální služba Barnevernet, kterou dostala do povědomí české veřejnosti kauza rodiny Michalákových, odebrala před pár týdny české matce a norskému otci devítiměsíční dceru. Dítě trpí vážnou genetickou nemocí, je na umělé ledvině a čeká na transplantaci. Norské úřady tvrdí, že rodiče mají s potomkem nedostatečně vyvinutý kontakt. Vyjádření norské strany zatím není k dispozici.

„S případem mě oslovili zoufalí rodiče v pátek po poledni,“ uvedla poslankyně sněmovního výboru pro sociální politiku Jitka Chalánková (TOP 09). Podle ní byl o události zpraven i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman. Rodiče Chalánkovou požádali o zveřejnění celé věci, pouze si přáli zůstat v anonymitě. „Čekají je velmi nepříjemné soudní tahanice, jaké již známe z jiných případů v Norsku,“ dodala na vysvětlenou, proč zachovává mlčenlivost o identitě rodičů.

Úřady budou nejspíše zas a znovu tvrdit, že k odebrání dětí dochází pouze v odůvodněných případech, že je to krajní řešení a poslední možnost. Vlastně o těchto případech ví jen hrstka Norů, obecně je v Norsku velmi chabé povědomí o takových případech, kterými se zabývají zahraniční média.
Yngvar Brenna
spolupracovník ČT a serveru Norge.cz

Jde podle poslankyně o případ děvčátka, které se koncem dubna narodilo v Norsku české matce, po níž má také české občanství. „Dítě se narodilo s velmi vážnou geneticky podmíněnou chorobou. Jako lékařka  mohu říct, že stav je vysoce vážný, není takových ve světě mnoho,“ řekla Chalánková.

Holčička se narodila koncem dubna. Od počátku byl její stav vážný, vyžadoval lékařský zákrok a náročnou zdravotní péči. Toto období bylo pro překvapené rodiče velmi těžké. Po pěti měsících se podařilo dítě stabilizovat do takové míry, že čeká na transplantaci ledviny.

Vánoční odebrání dítěte

Rodiče si dceru brali pravidelně domů a věnovali se jí.  Dokonce je za to lékaři chválili. Protože chtěli rodičům pomoci, oslovili Barnevernet s návrhem na odlehčovací službu. “Tuto službu úřad rodičům nepřiznal,  nicméně obdržel další oznámení od nadřízeného zdravotní sestry, se kterou nevycházeli rodiče příliš dobře. Přestože rodinu tento pracovník nemocnice nikdy neviděl, stejně tak ji neviděl nikdo z Barnevernetu, po druhém oznámení začal úřad šetření (…), rozhodl o odebrání dítěte a předání do péče pěstounů,“ popsala poslankyně. Rodiče dostali rozhodnutí na Štědrý den, z čehož se prý zhroutili. V současnosti si již najali v Norsku advokáta a připravují se na odvolání.

Podle vyjádření Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových úřadu „vadí údajně nedostatečně vyvinutý kontakt s dítětem, rodičům vyčetl také jejich z kontextu vytržené výroky o tom, že nechtějí, aby dítě trpělo“. Chalánková a další kritici považují norský systém péče o děti za netransparentní. Odpůrci norské sociálky tvrdí, že úřady odebírají děti cizincům a trvale je svěřují pěstounům. Své kauzy má třeba Polsko, Slovensko či Rumunsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 21 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...