V Česku byl spuštěn celkově desátý jaderný reaktor. Provoz svého druhého školního štěpného reaktoru VR-2 zahájila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT v Praze. Využívat ho bude pro výuku a vědeckou činnost. Celkové náklady na reaktor činily kolem 15 milionů korun. Proces k výstavbě reaktoru fakulta zahájila v roce 2014, samotná výstavba trvala rok.
„Jde o poměrně malé zařízení, a to i v porovnání s reaktorem VR-1. Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ popsal vedoucí Katedry jaderných reaktorů fakulty Jan Rataj.
Nový reaktor je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1. Pražská ČVUT se tím stala jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor tokamak Golem.
Nový reaktor by měl podle rektora ČVUT v Praze Vojtěcha Petráčka sloužit především k výchově nových jaderných odborníků. „Nový štěpný reaktor VR-2 nám pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 jsme naráželi na kapacitní limity. Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ popsal děkan fakulty Václav Čuba.
Reaktor VR-2 je takzvaným podkritickým reaktorem, bez externího zdroje neutronů tak nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Při vypnutí externího zdroje se štěpení zastaví. Provoz reaktoru je tím podle fakulty jednodušší, bezpečnější a umožňuje využití jednodušší konstrukce. Palivo fakulta získala už v roce 2018, darovala ho finská Aalto University.
Drábová mluví o evropském unikátu
Reaktor podle vedoucího katedry Rataje má výkon ve stovkách wattů, není tak schopen zajistit provoz žádného většího celku. Uskutečňují se v něm však všechny procesy jaderného štěpení, je tak ideální právě pro výuku a vědecké práce.
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je VR-2 čtvrtým výzkumných reaktorem v Česku, což je podle ní evropský unikát ve srovnatelných zemích. „Aby mohla v zemi dobře fungovat jaderná energetika, musí mít kvalifikované a motivované lidi. Reaktor je předpokladem pro to, aby nejenom studenti fakulty, ale i okolních zemí si mohli v bezpečí osahat, co znamená štěpná řetězová reakce nebo dynamika reaktoru, aniž by se museli bát chybné manipulace,“ dodala Drábová. Připomněla, že na prvním školním reaktoru fakulty pravidelně trénují operátoři jaderných elektráren.
První jaderný reaktor v Česku začal fungovat v roce 1957 v Řeži. Dosud poslední tuzemský blok byl spuštěn v roce 2002 v Temelíně.
