Praha - Evropská komise přijala závazky české vlády k dokončení úprav služebního zákona. Česká republika tím splnila podmínku pro čerpání evropských peněz na roky 2014 až 2020. Dohodu potvrdí výměna dopisů mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) se šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem po návratu předsedy vlády z Jižní Koreje.
Komise požadovala, aby byl ve služebním zákoně například systém odměňování úředníků nebo princip zveřejňování výběrových řízení. Konkrétní parametry ale mají zákonu dát až prováděcí předpisy, které zatím neexistují. Dnes nicméně EK vládě potvrdila, že přijímá její závazky k dokončení úprav. Kabinet tak podle svého mluvčího Martina Ayrera vyjednávání o služebním zákonu úspěšně ukončil.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) bude ještě v pátek v Bruselu jednat s evropskou komisařkou pro regionální politiku Corinou Cretsuovou. Podle úterního vyjádření Šlechtové má Evropská komise zásadní připomínky k operačnímu programu Technická pomoc a Operačnímu programu Praha - pól růstu ČR, dalších šest dotačních programů pro období 2014 až 2020 lze ale poslat ke schválení. První výzvy k předkládaní projektů by měly být vyhlášeny na konci března či během dubna letošního roku.
Služební zákon začal platit loni v listopadu a je účinný od letošního 1. ledna. Česko dosud jednalo s Evropskou komisí o zavádění zákona a prováděcích předpisech. Sobotka nyní ocenil práci ministerstva vnitra na dotažení služebního zákona a souvisejících vyhlášek a ministerstva práce a sociálních věcí na přípravě nového odměňování úředníků. „Očekávám, že stejně aktivně budou členové vlády postupovat při řešení zbývajících otevřených otázek tak, aby Evropská komise mohla co nejdříve potvrdit naše operační programy a řídící orgány mohly začít vyhlašovat první výzvy,“ uvedl premiér.
Zákon o státní službě by měl odpolitizovat státní správu. Prezident Miloš Zeman ho napadl u Ústavního soudu, schvalovací proces zákona podle něj odporoval ústavním principům. Výhrady má prezident i k některým pasážím zákona.
