Česko je připraveno diskutovat o alternativách britského požadavku na reformu týkající se sociálních dávek. Mohlo by jít o typ tzv. záchranné brzdy, uvedl na brífinku po jednání se svým britským protějškem Bohuslav Sobotka. David Cameron v této souvislosti mluvil o čtyřletém přechodném období, až poté by pracovník získal nárok na dávky – je to prý ale jen jedna z variant.
ČR chce Británii v EU, ujistil Camerona Sobotka
Návštěva Davida Camerona
Bohuslav Sobotka uvedl, že klíčovým tématem jednání ve Strakově akademii bylo setrvání Velké Británie v Evropské unii. „Evropa bude silná, když Británie zůstane v Unii,“ řekl. Oba politici řešili také migraci nebo Islámský stát.
Diskuse se točila hlavně kolem reforem EU, které britská vláda požaduje pro setrvání země v EU. K nejspornějším britským návrhům patří požadavek, aby země nemusela vyplácet sociální dávky občanům z ostatních států Unie. O tom, zda by Spojené království mělo v osmadvacítce zůstat, budou tamní voliči rozhodovat v referendu, které jim Cameron slíbil do konce roku 2017.
„Pozice české vlády je taková, že jsme připraveni udělat maximum pro to, aby Británie v EU zůstala, a jsme připraveni napomáhat dialogu, který se teď vede mezi Velkou Británií a EU o změnách, ke kterým by v EU mohlo dojít,“ prohlásil premiér Sobotka.
„Jedna z těch alternativ, o které bude podle mého názoru možné diskutovat, je dát příslušné vládě možnost záchranné brzdy v případě enormního tlaku na její sociální systém. Pokud bychom byli schopni takové pravidlo vydefinovat, mohlo by nás to v diskusi posunout dál,“ dodal český premiér.
Dávky až po čtyřech letech? Jedna z diskutovaných variant
Velká Británie představila svůj návrh, který spočívá v tom, že by lidé museli v zemi pobývat minimálně čtyři roky, aby jim vznikl nárok na sociální dávky. Podle Camerona je na stole více variant, o kterých se hovoří: „Jednak můžeme dále diskutovat možnost přechodného čtyřletého období, ale pokud najdeme další alternativy, které budou mít stejně silný efekt, tak o nich budu velmi rád jednat. “
„Na poslední evropské radě jsme se dohodli, že budeme společně hledat řešení pro každou ze čtyř oblastí, o kterých jsem hovořil: správa hospodářských věcí, konkurenceschopnost nebo sociální systémy. Naši občané si uvědomují, že ta neustále bližší Evropa není cílem, který chtějí sledovat všichni,“ prohlásil britský premiér.
Dodal také, že obecně podporuje zásadu volného pohybu osob: „Vím že je i spousta Čechů, kteří pracují ve Velké Británii, ale jde o to si uvědomit ten obrovský pohyb lidí v posledním desetiletí a to, jakou zátěží to může být pro sociální systémy. Věřím, že existuje cesta ke společné dohodě.“
Cameron prý přislíbil pomoc při dodávce L-159 do Iráku
Sobotka ale jednal s Cameronem také o prodeji nepotřebných letounů L-159 do Iráku. Británie totiž prodej blokuje. Irák hodlá letouny použít v bojích s takzvaným Islámským státem.
„Dodávka letounů L-159 je vlastně jedním z českých příspěvků k tomu, abychom byli schopni porazit Islámský stát,“ uvedl Sobotka. „Já jsem velice rád a vítám, že pan premiér Cameron přislíbil pomoc britské vlády při vyřešení tohoto problému,“ poznamenal také. Jaká konkrétně pomoc bude, neuvedl.
Cameron poznamenal, že jak Británie, tak Česko chtějí bojovat proti Islámskému státu a pomoci irácké vládě s jejími ozbrojenými silami. „Cokoliv, co můžeme udělat, abychom Česku pomohli, uděláme,“ podotkl britský premiér.
První letouny L-159 už sice podle českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) do Iráku na konci loňského roku dorazily, dodávky zbylých ale podle informací ČTK dosud blokoval Londýn kvůli údajně sporné součástce britské výroby.
Od roku 2010 obývá sídlo britských premiérů v Downing Street konzervativec David Cameron. Je 75. předsedou vlády Jejího veličenstva, k čemu – s trochou nadsázky – směřoval od dětství. Studoval na elitní Eton College, na oxfordské Brasenose College potom vystudoval program PPE (filozofie, politika, ekonomie). Po studiích pracoval v Konzervativní straně, za kterou se v roce 2001 dostal do parlamentu a v roce 2005 byl zvolen předsedou. O pět let později vyhrál volby a sestavil koaliční vládu spolu s liberálními demokraty. V roce 2015 vyhráli Cameronovi konzervativci i další volby, po kterých již mohl sestavit jednobarevnou vládu. David Cameron vyvedl Velkou Británii z ekonomické krize, která ji těžce zasáhla, patrně nejtěžší zkouškou pro něj však bylo referendum o skotské nezávislosti. Nakonec však Skoty přesvědčil, aby zůstali součástí Spojeného království.
Návštěva po pěti letech
David Cameron ve funkci britského premiéra přijíždí do Prahy již podruhé. Předchozí jeho návštěva proběhla v roce 2011, kdy se setkal s Václavem Klausem, Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem, kteří tehdy seděli na Hradě, ve Strakově akademii a Černínském paláci. I před pěti lety byla jedním z hlavních témat budoucnost Evropské unie.
Před Davidem Cameronem – který ovšem do Prahy přijížděl i před svým nastěhováním do čísla deset – navštívili Česko i další britští premiéři. V letech 2002 a 2006 přiletěl Tony Blair. Také on navštívil Prahu i v době, kdy ještě vedl opozici, ale i poté, co v premiérské funkci skončil. V roce 1996 navštívil Česko i jeho předchůdce John Major. Historicky první britská premiérská návštěva v Praze však proběhla již v roce 1990. Tehdy do Československa přicestovala Margaret Thatcherová.
Pouze jednou v historii navštívila Českou republiku britská královna. Alžběta II. přicestovala do Prahy v březnu 1996, během své návštěvy přijela také do Brna.
- Margaret Thatcher (konz., 1979–1990): jednou v roce 1990
- John Major (konz., 1990–1997): jednou v roce 1996
- Tony Blair (lab., 1996–2007): dvakrát v letech 2002 a 2006
- Gordon Brown (lab., 2007–2010): nikdy
- David Cameron (konz., 2010–dosud): dvakrát v letech 2011 a 2016