Co s OKD? Odbory navrhují zestátnění ve veřejném zájmu

Moravskoslezská tripartita jednala o možnostech řešení krize OKD, kde hrozí zavírání dolů a propouštění tisíců lidí. Preferuje zachování těžby a pracovních míst co nejdéle formou útlumu řízeného státem, kdy by ale musel stát nést určité náklady. Podle tripartity je účelnější dát peníze na provoz dolů než na podpory propuštěným. A získal by se tím čas na vytváření nových míst. Odbory však navrhují radikální řešení - zestátnění OKD ve veřejném zájmu.

Podle předsedy hornických odborů Jaromíra Pytlíka by bylo zestátnění OKD řešením, které by bylo nejlepší pro zaměstnance i stát, nejlevnější, ale zároveň nejsložitější. „Když se řekne zestátnění, každý si představí rok 1948, ale tak to není. V kapitalistickém Západě jsou známy například případy zestátnění bank,“ řekl Jaromír Pytlík.

Na technickou likvidaci dolů by OKD podle odhadů potřebovalo šest až sedm miliard, na sociální programy, především odstupné, další tři až čtyři miliardy. Ty ale vlastník OKD - společnost New World Resources, která je na pokraji krachu, nemá. „Kdokoliv by dnes koupil OKD za jednu korunu, tak je v mínusu deset miliard,“ zdůraznil Pytlík.

Speciál ČT24: Moravskoslezská tripartita jednala o OKD

Varianta znárodnění podle Pytlíka odpovídá situaci v OKD, jehož vlastník špatně nakládá se státními nerostnými surovinami. „Vlastník má povinnost zajistit technickou likvidaci dolů, ale nemá na to peníze. Nemá zároveň žádnou povinnost mít na to finanční rezervy. Jak chce ale doly zavřít? Rozhodně tady něco nehraje,“ řekl Pytlík.

Podle předsedy Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a účastníka tripartity Pavla Bartoše by byla tato varianta pro stát nevýhodná. Preferuje postupný útlum těžby za účasti státu za takových podmínek, aby stát nepodporoval soukromou firmu, ale těžbu. Členové tripartity počítají s tím, že by s tím musela souhlasit Evropská unie.

  • A: Stát nebude zasahovat do vnitřních problémů OKD a bude pouze řešit sociální dopady a zaměstnanost propuštěných pracovníků.
  • B: Konsesuální dohoda rozhodujících dotčených stran na systémovém řešení řízeného a postupného útlumu těžby.
  • C: Částečná dohoda umožňující realizaci navrženého systémového řešení řízeného a postupného útlumu těžby.
  • D: Odkoupení OKD nebo jeho části státem.
  • E: Zestátnění OKD nebo jeho části ve veřejném zájmu.

„Jsme si vědomi, že bude nutné celý proces projednat v Bruselu, protože pomoc státu může být chápána jako nedovolená veřejná podpora. Jsme však přesvědčeni, že tato mimořádně negativní situace si žádá mimořádná řešení,“ uvedl zmocněnec vlády pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Jiří Cienciala.

Záchrana OKD by podle tripartity mohla proběhnout formou takzvaného tollingu, což před lety například pomohlo zachránit před krachem společnost Vítkovice Steel. „Počítáme s tím, že by do procesu vstoupila pomocí tollingu státem vlastněná nebo dotovaná firma,“ vysvětlil moravskoslezský hejtman Miroslav Novák z ČSSD.

Prvního února se bude situací společnosti OKD zabývat i národní tripartita. Těžební společnost má vážné finační problémy, které vyplývají především z výrazného a trvalého poklesu cen černého uhlí na trhu. Těžba se nevyplácí. Vlastníci chtějí ještě letos zavřít důl Paskov, příští rok důl Lazy, případně také Darkov. V OKD pracuje v současné době asi 13 tisíc lidí, ohroženy jsou další tisíce pracovních míst v navazujicích činnostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...