Praha - Stát definitivně odmítl první žádosti o vrácení pozemků v církevních restitucích. Některé církve totiž poslaly svoje žádosti pozdě. Katolická církev tak nedostane například některé pozemky v Praze a na Vysočině, Moravskoslezský kraj zase nevydá Řádu německých rytířů hrad Sovinec a zámek v Bruntále. Církve a náboženské společnosti měly možnost požádat o vydání majetku do 2. ledna. ČSSD dnes oznámila, že připravuje návrh na prodloužení půlroční lhůty, kterou mají úřady na posouzení jednotlivých žádostí. Uvažují i o dočasném pozastavení vydávání majetku.
Státní pozemkový úřad vrátil katolické církvi žádost o vydání majetku v Praze-Liboci. O zhruba hektarový pozemek, na kterém je dnes zahrádkářská kolonie, požádala místní farnost u kostela sv. Fabiána a Šebestiána 3. ledna. A to je podle úřadu pozdě, termín vypršel o den dříve. „Lhůta pro podávání výzev oprávněných osob je do 2. ledna letošního roku. Veškeré výzvy, které jsme obdrželi po tomto datu, už bohužel musíme odmítnout,“ vysvětlil ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.
Podobně dopadli i premonstráti z Nové Říše na Jihlavsku. Zájem měli například o les u Bohuslavic nebo o louky u Hladova a u Olšan. I jejich žádost už stát definitivně zamítl. Kvůli opoždění tak katolická církev přijde o několik desítek hektarů lesů a polí.
Majitele zatím nezmění ani hrad Sovinec, jenž je nejrozsáhlejším hradním komplexem na Bruntálsku. Společně s bruntálským zámkem ho chtěl získat zpět Řád německých rytířů. Na Moravskoslezský kraj, který obě památky vlastní, ale žádná žádost nepřišla. Zástupci řádu místo restitucí zvažují, že se budou o hrad i zámek soudit. „Německý řád bude postupovat v souladu s rozhodnutím biskupské konference a o možných soudech se rozhodne až následně,“ prohlásil mluvčí řádu Mikoláš Černý.
Němečtí rytíři nakonec požádali o vrácení hradu Bouzov na Olomoucku a o dalších pět cenných budov v Moravskoslezském kraji. A také o 13,5 tisíce hektarů pozemků na severní a střední Moravě v hodnotě několika miliard. Stát je ale kvůli možnému prolomení hranice 25. února 1948 k jejich žádostem zdrženlivý. „Pokud jsou nějaké sporné kauzy, které se týkají materie nebo časového období, tak je samozřejmě musí řešit nezávislý soud,“ poznamenal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Církve a náboženské společnosti mohly o vydání majetku žádat do 2. ledna. Největší část žádostí připadá na Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky. Podle dosud sečtených údajů, aktualizovaných k 31. lednu, podaly 4 685 žádostí o vydání 102 593 pozemků a 1 783 staveb. Tato čísla ještě porostou vzhledem k výraznému nárůstu počtu odeslaných žádostí v posledních týdnech roku. Na posouzení žádosti a uzavření dohody mají úřady dle zákona o majetkovém vyrovnání půl roku.
K dalším institucím, kterým církve podávaly žádosti, patří například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Povodí Vltavy, ministerstva zemědělství a obrany. Z památek církevní společnosti požádaly o vydání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži. Církve a náboženské společnosti si v restitucích nárokují také movité věci. Národní galerie eviduje přes 30 žádostí o vydání více než 500 soch, obrazů, grafických listů a kreseb. Zjistila ale, že podstatnou část artefaktů již církvím stát vydal. Výzvy k vydání výtvarných děl eviduje také Národní památkový ústav, celkem i včetně žádostí o vydání staveb se jich u něj sešlo 37.
Sociální demokracie, která by ráda rozsah církevních restitucí upravila, připravuje návrh na prodloužení půlroční lhůty o dalšího půl roku. Poslanci ČSSD návrh předloží v následujících týdnech, podle Jeronýma Tejce uvažují i o dočasném pozastavení vydávání majetku. Současná lhůta je na posouzení tisíců žádostí prý příliš krátká a navíc o nich rozhoduje jediný orgán - Státní pozemkový úřad. „Byla by to věc, která by podle mého názoru nemusela vadit koaličním partnerům včetně KDU-ČSL, protože bychom pouze umožnili státu skutečně přesně zkontrolovat to, zda vůbec ti, kdo žádají o vydání majetku, splňují kompletní požadavky,“ uvedl Tejc.
Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub nechtěl návrh komentovat, dokud se s ním neseznámí. Další schůzka zástupců církví a policických stran k církevním restitucím by se měla uskutečnit do 11. února.
Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák si prodloužení lhůty představit dokáže, uvedl ale, že věc je teprve na začátku. Konkrétní návrh, pokud bude předložen, nejprve projedná výbor poslaneckého klubu, který posléze vydá doporučení. Většina oslovených poslanců ČSSD řekla, že by návrh podpořila.
Premiér Bohuslav Sobotka chce mít před rozhodnutím o dalším postupu v ruce situační zprávu. „Já bych rád požádal ministra zemědělství, aby v krátkém čase předložil do vlády informaci o tom, jak vůbec vypadá situace z hlediska vyřizování církevních restitucí, to znamená, jak vysoké procento žádostí zatím bylo posouzeno, v jakém procentu se Státní pozemkový úřad bude obracet na soud,“ prohlásil.
Lidovci ale dlouhodobě změny restitucí, pokud nebudou domluveny s církvemi, odmítají a záležitost považují za uzavřenou. „Nevidím k tomu žádný důvod a uvidíme, jaké budou argumenty,“ řekl lidovecký předseda Pavel Bělobrádek. Ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková podotkla, že takový návrh nepatří mezi priority jejího resortu a není to téma, kterým by se teď chtěl zabývat.
Poslanci ČSSD na klubu řešili i možnost referenda k církevním restitucím, které požadují komunisté. „Já osobně se domnívám, že bychom tento návrh podporovat neměli, a myslím si, že to je právě to, co odlišuje sociální demokracii od komunistické strany. Domnívám se, že bychom neměli připouštět referendum v otázkách majetku jednotlivých subjektů, osob či institucí,“ nechal se slyšet Sklenák. Připustil ale, že na klubu zaznívaly i jiné názory.
