Do sněmovny míří senátní úprava trestní odpovědnosti právnických firem, která by mohla – podle některých kritiků – představovat bič na tuzemská média. Zavádí totiž možnost trestat právnické firmy za pomluvu, což v krajním případě může vést k sérii nepříjemných žalob a s nimi i k autocenzuře. Předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl ovšem nepředpokládá, že by měl být nový instrument jakkoliv nadužívaný.
Chystá se bič na média? Návrh Senátu trestat pomluvu budí kontroverze
Hlavním cílem novelizovaného zákona je podle Senátu zajistit, aby se firmy nemohly vyhnout trestnímu stíhání, i kdyby měly etický nebo protikorupční kodex (tak s tím počítá původní podoba návrhu). Současně s tím ale norma po změně v horní komoře umožňuje trest pro právnické osoby za pomluvu.
Zmíněná úprava znepokojila Unii vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj. Tvrdí, že hrozba drakonických trestů povede k obavám médií z otvírání kontroverzních témat a ve výsledku k významnému omezení svobody projevu.
Antl: Jsme přesvědčení, že nástroj nebude zneužíván
Miroslav Antl však odmítl obavy, že by takový osud, který se vznáší nad chráněnou dílnou, hrozil médiím, která se někomu znelíbí. „Ustanovení o pomluvě se příliš démonizuje,“ prohlásil ve vysílání ČT24. „Nestačí pouhá nedbalost, je potřeba, aby orgány činné v trestním řízení prokázaly úmysl, že někdo chtěl někomu ublížit a vědomě zveřejnil nepravdivý údaj, který je způsobilý někoho ohrozit. Jsme přesvědčeni, že tento trestný čin nebude zneužíván.“
Opoziční občanská demokracie s takovým pohledem sice částečně souhlasí, novelizaci ale odmítá. „Není to novinářský náhubek, nemyslím si, že se něco dramatického stane, ale pokládám za nesprávné dávat státu do rukou takové mocenské nástroje,“ podotkl poslanec Marek Benda.
„Dostáváme se do roviny trestního práva, kdy vás stíhá státní zástupce, žaluje policie se všemi mocenskými mechanismy, které stát má, myslíme si, že je velmi nebezpečné to vůči firmám uplatňovat,“ dodal.
Kritický k senátní úpravě je potom i šéfredaktor časopisu Marketing a Média Filip Rožánek; obavy vydavatelství se podle něj totiž týkají právě šikanozních, a třeba neopodostatněných trestních oznámení. „Byť se třeba vyšetřováním neukáže, že to je přímo pomluva, už samo vyšetřování je pro fungování médií nepříjemné,“ řekl. „Nevidím rád, že se objevují zákony, které by mohly fungovat jako klacek na média.“