Praha - Měřicí síť Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se za deset let, které uplynuly od katastrofálních záplav, zásadně změnila, stejně jako předpovědní modely a další nástroje, s nimiž hydrologové pracují. S přesností a dostatečným předstihem ale ještě nedokážou předvídat lokální přívalové povodně.
V roce 2002 měli hydrologové k dispozici hodinové srážkové údaje z několika desítek profesionálních srážkoměrných stanic, několika klimatických stanic a existovaly už operativní radarové odhady srážek. Nyní mají při rozhodování v ruce okamžité hodinové, případně kratší úhrny z několika stovek stanic. Podstatně se změnily i meteorologické předpovědní numerické modely. „Ve dvou krocích došlo ke zvýšení horizontálního i vertikálního rozlišení řádově ze zhruba 14 kilometrů na devět a následně na pět kilometrů,“ uvedl Jan Daňhelka z ČHMÚ.
Připomněl, že velkým problémem povodně 2002 byla nedostupnost dat o vodních stavech v kritických fázích záplav. Nedostupnost stanic byla dána nejen jejich fyzickým zničením při vysoké vodě, ale i chybějícím telefonickým spojením kvůli zaplaveným rozvodnám.
Vodoměrné stanice mají být zautomatizované
Po povodni stanice přešly na technologii mobilních sítí, což mimo jiné umožnilo zvýšit frekvenci záznamu dat a jejich přenosu na každých deset minut. V současnosti je 318 automatizovaných vodoměrných stanic, celkem jich má být automatických všech 516.
Hydrologické předpovědní modely byly zavedeny po moravských povodních v roce 1997, od té doby prošly dalším vývojem. Zatímco velkou vodu na dolních tocích se daří ve velké míře předpovídat, určit lokální přívalové povodně současnými prostředky přesně a s dostatečným předstihem hydrologové zatím neumějí, přiznal Daňhelka. Přesto je možné označit potenciál jednotlivých povodí k tvorbě rychlého povrchového odtoku, a tedy k vzniku přívalové povodně, a to na základě charakteristiky krajiny a dat o aktuální nasycenosti povodí. Nově začal ústav pravidelně vyhodnocovat množství zásob vody ve sněhu.
Nejenom technologie a zlepšení organizace povodňové služby ČHMÚ je podle Daňhelky pro budoucnost důležitá, důraz je podle něj třeba klást i na získané zkušenosti, a to hydrologů, vodohospodářů i uživatelů předpovědí a veřejnosti. Nad dalším rozvojem ČHMÚ visí hrozba vládních rozpočtových škrtů. Jak už dříve ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem ústavu, uvedlo, předpovědí by se však úsporná opatření dotknout neměla.
