Králíky/Praha – Jen za loňský rok došlo v českých polepšovnách k osmašedesáti útokům na vychovatele. Při návštěvě výchovného ústavu ve východočeských Králíkách o tom informoval ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) s tím, že svůj podíl viny na nevyhovujících poměrech ve výchovných ústavech nese i samotné ministerstvo. Novela zákona, která ochranu vychovatelů a učitelů zvýší, by podle Chládka měla začít platit od nového roku.
Pozornost ke stavu tuzemských polepšoven přivedl incident, k němuž došlo na konci března právě v kralické polepšovně. Čtrnáctiletý chovanec tehdy vrazil vychovateli šroubovák do krku a spolu s dalším mladíkem následně zkopal vychovatelku, která útok viděla (podrobnosti zde). Muž i žena jsou stále na nemocenské, vychovatelka musela brát uklidňující léky, aby se zotavila ze šoku. Oba se ale chtějí do zaměstnání vrátit.
Další incident se navíc odehrál i ve výchovném ústavu v děčínských Boleticích, který je v celé republice vůbec nejpřísnějším zařízením. Sto dvacet chovanců si zde odpykává loupeže, násilné činy, znásilnění i vraždy. Jeden z nich se potom minulý týden pokusil o útěk a podle informací médií při něm napadl nočního vychovatele – měl na něj zaútočit tyčí. Následně skončil ve vazbě.
Ministerstvo chybovalo, připustil Chládek
„Problém byl ze strany ministerstva školství a mých předchůdců dlouhodobě podceňován a neřešen,“ konstatoval nyní šéf českého školství Marcel Chládek. „Podle prvních výsledků auditu budou mít na vzniklé situaci velkou vinu i někteří zaměstnanci ministerstva školství.“
Podle ministra došlo na jeho úřadu k zamlčení důležitých informací – na ministerstvo totiž už koncem loňského roku doputoval dokument od preventisty kralického ústavu Jana Rytíře, který před bezpečnostními hrozbami varoval a upozorňoval i na to, že vychovatelům chybí právní opora. Dopis se ale z odboru nedostal ani k ministrovi ani k jeho náměstkovi. „Pokud by MŠMT na sklonku loňského roku včas reagovalo, nemuselo by to doputovat tak daleko,“ prohlásil nyní Chládek.
Vloni ministerstvo školství přijalo 68 oznámení o útocích na pedagogy a vychovatele, 53 případů řeší policie. Ve skutečnosti napadení bylo víc, ale ústavy je neoznámily. Ministr se domnívá, že základem zlepšení situace je lepší komunikace ministerstva školství a příslušných odborů, které by měly poskytovat zařízením lepší metodiku. Ke zvážení je personální posílení výchovných ústavů, což ale musejí posoudit odborníci. Nutné je se zaměřit i na represi, skončila prý doba, kdy „chovanec zkope vychovatele a jen se mu zakáže večerníček“, uvedl Chládek.
Noty bude ministr ladit na Slovensku
Resort nyní připravuje novelu, která by měla vychovatele a učitele před napadením žáky lépe ochránit. Jak totiž konstatoval preventista z kralické polepšovny Rytíř, oprávnění vychovatelů jsou minimální a „bezzubá“. „Skutek nahlásím na policii, policie případ kvůli nízkému věku pachatelů odloží a tím veškerý proces končí,“ popsal současnou praxi.
Chládek hodlá své záměry ještě konzultovat na Slovensku, které již ochranu posílilo, normu by chtěl předložit v řádu týdnů. Přiklání se k tomu, že by byl učitelům a vychovatelům přidělen status chráněné osoby, a očekává, že přísnější pravidla by mohla platit od začátku příštího roku. Jejich součástí se má stát i zpřísnění trestů pro mladistvé, kteří pedagogy napadají; o snížení věku trestněprávní odpovědnosti ale úřad neuvažuje.
Ministerstvo školství zřizuje 71 výchovných zařízení, z toho 11 jich je pro dětské klienty se slabozrakostí a s postižením sluchu. Zařízení zaměstnávají 4 300 lidí a mají rozpočet 2,12 miliardy.
