Praha - Pět let po povodních v Čechách a deset let po velké vodě na Moravě stále není celá země před podobnou pohromou zdaleka chráněna. Mohutný hřmot nezvladatelných řek a ticho v místech, kudy se voda přehnala, si vybaví každý, kdo pamatuje řádění vodního živlu ze srpna 2002. Budování poldrů a hrází stojí Českou republiku miliardy korun. Kompletní ochrana podle expertů přijde až na 50 miliard korun.
Voda tehdy ničila celou Evropu, včetně třeba jižního Ruska. Povodně v Česku nepřežilo 17 lidí a škody se odhadují na více než 73 miliard korun. Sousední země dopadly ještě hůř. Němci a Rakušané napočítali dohromady 29 obětí a škody odhadli na 400 miliard.
Letos v červenci podobnou katastrofu zažili zase Britové. Česku se tentokrát velká voda vyhnula. Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatických změn z ČHMÚ, k tomu dodává: „Tenkrát byla západně od Velké Británie velká tlaková níže spojená s frontálním systémem, který obsahoval opravdu hodně srážek. Ty srážky vypadly tentokrát v Británii, před pěti lety v Čechách.” Podobná katastrofa může přijít zase za rok nebo za sto let - to se podle odborníků odhadnout nedá. Menší povodně ale můžeme čekat rok co rok. Podle Jana Pretla se jedná zejména o jarní povodně z rychlého tání, které je možno dávat do souvislosti s celkovou změnou globálního klimatu.
Jedním z nejpostiženějších míst byly v srpnu 2002 jižní Čechy, kde povodně začaly. Zasáhly tam 300 měst a obcí, zabily 7 lidí a způsobily škody za víc než 15 miliard korun. K tomu, jak dnes situace v kraji vypadá, se pro ČT vyjádřil hejtman jihočeského kraje Jan Zahradník: „Ty povodňové škody byly odstraněny, takže návštěvník našeho kraje se s žádnými následky povodní z roku 2002 nesetká.” Kromě dvou mostů, které kraj plánuje opravit v příštím roce, žádné velké hmotné následky vidět nejsou. Škody jsou však ještě patrné v některých menších oblastech. Největší úkol kraje Zahradník vidí v investicích do protipovodňových opatření s tím, aby v budoucnu bylo možné podobné katastrofě zabránit.
Katastrofální povodně ze srpna 2002 postihly více než třetinu území České republiky, nejvíc utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Celkem záplavy zasáhly deset regionů. Úplně zatopeno bylo 99 měst a obcí s celkovým počtem 263.000 obyvatel, dalších 347 měst, v nichž tehdy žilo 1.333 milionu lidí, bylo zatopeno částečně. Celkové škody přesáhly 73 miliard korun. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé. Záplavy neušetřily ani Prahu, kde škody dosáhly téměř 27 miliard korun, což bylo nejvíc ze všech krajů. Pětisetletá voda zaplavila několik čtvrtí včetně Malé Strany a Karlína, řadu stanic metra, některé památky, divadla i část zoologické zahrady v Tróji. Na několik měsíců povodně ochromily i pražskou dopravu – z provozu vyřadily zhruba polovinu pražského metra. Proti předpokladům totiž do podzemní dráhy pronikla voda a úplně nebo částečně zaplavila 17 stanic. Obnova podzemní dráhy stála sedm miliard korun. Provoz metra byl plně obnoven až v březnu 2003. Velká voda poškodila i řadu českých památek, součet škod činil 2,7 miliardy korun. Vedle Prahy živel nejvíc zasáhl centrum Českého Krumlova, Písku a Českých Budějovic.
V souvislosti s povodněmi vznikly mapy záplavových oblastí a krizové plány. Řada měst a obcí protipovodňová opatření přijala, na mnoha místech ale stále chybějí. V období 2002 až 2005 se do budování suchých poldrů, hrází a prohlubování koryt investovalo zhruba 2,9 miliardy korun. Pražský magistrát vložil do výstavby bariér kolem dvou miliard korun.
