Na řadě míst Česka v čele s pražskou Betlémskou kaplí si lidé připomněli odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory před 603 lety upálen v německé Kostnici. Husovské vzpomínání následuje po oslavách sv. Cyrila a Metoděje, které stejně jako páteční státní svátek upozorňují na kulturní a duchovní kořeny českého národa.
Česko si připomnělo mistra Jana Husa. Upálen byl před 603 lety
UDÁLOSTI: Česko si připomnělo odkaz mistra Jana Husa (zdroj: ČT24)
Husův odkaz odpoledne připomněla tradiční bohoslužba v Betlémské kapli na pražském Starém Městě. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v jejím závěru připomněl Husovu lásku k pravdě a vyjádřil naději, že jeho slova o tom, že pravda vítězí nade vším, budou nadále platná a nestanou se prázdným heslem.
Štěch řekl, že ho na Husově učení vždy nejvíc zaujala pokora pražského kněze před vírou a před pravdou. „Jan Hus psal a kázal o tom, že jakákoliv vrchnost nemá právo na svou vládu, žije-li v hříchu a nežije v pravdě. Nejsou tato slova stále aktuální? Myslím, že mají stejnou váhu jako před šesti sty lety,“ řekl předseda Senátu.
Při bohoslužbě, kterou vedl patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta, zaznělo také několik připomínek letošního stého výročí založení Československa. Kněží připomínali, že Československo bylo založeno na demokratických hodnotách. Mezi přítomnými byli kromě Štěcha i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), zástupci pražské Univerzity Karlovy nebo představitelé dalších křesťanských církví.
Bohoslužba k uctění mučednické smrti mistra Jana Husa (zdroj: ČT2)
Husinec: Ekumenická bohoslužba i koncert filharmoniků
Každoročně se osobnost Jana Husa připomíná také v jihočeském Husinci, knězově rodišti. Letos začaly slavnosti už ve čtvrtek, kdy se uskutečnila pietní vzpomínka na Husa a herec Vladimír Javorský četl kazatelovy dopisy z Kostnice; ústředním bodem oslav je nově zrekonstruované Centrum mistra Jana Husa zahrnující i jeho rodný dům. Starostka Ludmila Pánková v této souvislosti podotkla, že zájem o Husův odkaz oživený kulatým výročím jeho úmrtí před třemi lety neskončil.
V pátek dopoledne mohli lidé navštívit ekumenickou bohoslužbu, které se v modlitebně Církve bratrské zúčastnili i zástupci Církve československé husitské a římskokatolické církve. Promluvu měl před více než stovkou přítomných Pavel Černý, bývalý předseda Rady Církve bratrské a Ekumenické rady církví. Husovské připomínky pokračují divadelním představením a večer je završí koncert Jihočeské filharmonie.
Tradice Husových oslav v Husově rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i během první republiky. Komunistický režim ale udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990.
Husa připomínají i dobové slavnosti na hradě Točník, kde v programu s názvem Ve znamení kalicha – za dob husitských mohli návštěvníci vidět například jeho kázání. V hradní kapli se před polednem uskutečnila bohoslužba Církve československé husitské.
Centrum Mistra Jana Husa
Příklad zásadovosti a svobody svědomí
Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kritizoval církev za odvrácení se od jejích prvotních ideálů a odmítal její institucionalizaci, současně kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky.
Církev jej kvůli radikálnímu vystupování proti klerikálním strukturám označila za kacíře, Hus své názory ale odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen a jeho popel vysypán do Rýna. Kazatelova smrt vedla posléze v českých zemích k husitským válkám.
Podle dnešních historiků je Hus příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací, které proběhly v západní Evropě.