Česko se dál brání závěrům auditu k údajnému střetu zájmů premiéra Babiše. Ministerstvo požádá o smírčí řízení

Se závěry zemědělského auditu týkajícího se možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) Česko nesouhlasí. Ministerstvo zemědělství proto požádá o smírčí řízení. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Audit se týká zemědělských dotací, které pobírá společnost Agrofert. Tu Babiš jako její vlastník převedl do svěřenských fondů. Auditoři Komise už dříve uvedli, že podle nich Babiš ve střetu zájmů je. Premiér i ministerstvo zemědělství to popírají.

„V současnosti běží lhůta třiceti pracovních dní na naši reakci (to je na podání návrhu na zahájení smírčího řízení), ta zatím Evropské komisi odeslána nebyla. O realizaci smírčího řízení budeme žádat, přičemž jeho konání by se mělo uskutečnit do čtyř měsíců od podání žádosti,“ uvedl Bílý s tím, že cílem řízení je, aby smírčí orgán sblížil postoje Evropské komise a členského státu.

Zemědělský audit přišel do Česka koncem února znovu poté, co se ministerstvo ohradilo proti závěrům Komise, že je Babiš ve střetu zájmů a poslalo do Bruselu vlastní stanovisko. Podle zdroje Hospodářských novin, které na posun v případu v únoru upozornily, auditoři ale střet zájmů premiéra potvrdili znovu. Ministerstvo zemědělství se dlouhodobě nechce k obsahu auditu blíž vyjadřovat, neboť se podle něj nejedná o finální auditní zprávu.

Smírčí řízení bude trvat čtyři měsíce

Smírčí řízení trvá čtyři měsíce, kdy se smírčí orgán – nezávislý na Evropské komisi a složený z pěti odborníků nominovaných z různých členských států – snaží najít kompromisní řešení. Po konci řízení má smírčí orgán měsíc na to, aby vypracoval svoje stanovisko a zaslal ho dotčeným úřadům. Evropská komise poté vydá nová rozhodnutí o sankci, ve kterém může, ale nemusí závěry smírčí instituce zohlednit.

Evropská komise vypracovala dva audity týkající se čerpání evropských dotací firmou Agrofert a toho, jestli její zakladatel premiér Babiš není ve střetu zájmů. První audit zveřejnila média. Týká se dotací vyplácených hlavně ministerstvem průmyslu a obchodu a je už hotový. Evropská komise ho zaslala do Česka loni na podzim. Došla v něm k závěru, že Babiš nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu.

Evropská komise Česku neproplatí tři dotace

„Babiš stále kontroluje společnosti skupiny Agrofert,“ vysvětlují problém bruselští auditoři. Přesto se ale, jak připomínají, nadále osobně podílí na rozhodování o tom, na co Česko evropské peníze využije. V době probíhající kontroly byl proto podle nich ohrožen jeho „nestranný a objektivní“ výkon funkce premiéra, předsedy vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy i ministra financí, jelikož se „podílel na rozhodnutích, která mohla ovlivnit zájmy skupiny Agrofert“.

Evropská komise proto Česku neproplatí tři dotace, které firmy z Agrofertu dostaly z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Česko by tak z evropského rozpočtu nedostalo stovky milionů korun, které přitom předtím poslalo z vlastního rozpočtu Agrofertu s tím, že je následně dostane proplacené z Bruselu. Peníze nyní může po Agrofertu vymáhat.

Ministerstvo musí prověřit dalších 12 projektů Agrofertu

Evropská komise také chce, aby ministerstvo průmyslu a obchodu prověřilo dalších 12 projektů Agrofertu vedle deseti, které překontrolovali už dřív sami auditoři Komise a nalezli v nich chyby. Babiš trvá na tom, že zákon o střetu zájmů dodržel, když na začátku roku 2017 Agrofert a další své firmy vložil do svěřenských fondů. „Od té doby jím nedisponuji, neovládám ho, neřídím a nemůžu jít ani na valnou hromadu,“ uvedl Babiš.

Druhý audit zabývající se zemědělskými dotacemi zatím zveřejněn nebyl. Podle dostupných informací v něm sice Evropská komise konstatuje, že Babiš je podobně jako u prvního auditu ve střetu zájmů. Česko by ale kvůli tomu mohlo přijít jen o jednotky milionů korun. Státní zemědělský intervenční fond mezitím začal Agrorofertu opět proplácet dotace na starší projekty. Platby na projekty uzavřené po srpnu 2018, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení ohledně střetu zájmů, ale Agrofertu neproplácí.

Premiér Babiš vlastnil Agrofert do února 2017, kdy ho převedl do svěřenského fondu. Důvodem byla novela zákona o střetu zájmů, podle které nesmějí mít firmy členů vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám.

Předseda vlády jakýkoliv střet zájmů opakovaně odmítá. K závěrům auditu Evropské komise uvedl, že střet zájmů nemá a mít nemůže, Agrofert podle svých slov neovládá a neřídí. „My se řídíme českými zákony a ty o střetu zájmů nic neříkají,“ reagoval pak v listopadu loňského roku po jednání vlády ministr obchodu a průmyslu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie stíhá v kauze Motol první firmu, Pragoperun FNM, píší Seznam Zprávy

Policie rozšířila stíhání v kauze motolské nemocnice o první firmu. Obvinění z korupce a z praní špinavých peněz čelí Pragoperun FNM, která nemocnici prala prádlo, napsal v pondělí server Seznam Zprávy. Kriminalisté v případu úplatků od nemocničních dodavatelů i nadále stíhají osmnáct lidí včetně někdejšího ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka a jeho bývalého náměstka Pavla Budinského.
před 1 hhodinou

Nová zelená úsporám uzavírá příjem žádostí o dotace

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Letos se příjem žádostí spustil dvacátého února a měl původně trvat přesně rok.
před 3 hhodinami

Rusko uložilo Češce v nepřítomnosti 13 let za účast v bojích na Ukrajině

Ruský soud uložil Češce v nepřítomnosti třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality. Podle tvrzení ruského soudu Češka působila u ukrajinské dronové jednotky.
před 3 hhodinami

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
před 4 hhodinami

Hlubuček podle bývalého ředitele DPP nebyl členem zločinecké skupiny

Bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Matej Augustín viněný v kauze Dozimetr v pondělí u soudu prohlásil, že spolu s dalšími aktéry případu působil v organizované zločinecké skupině, jejímž cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. Obžalovaného někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) však za člena této skupiny nepovažoval. Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu rozsáhlé korupce v DPP stáhl.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali volbu nového šéfa sněmovny

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbě předsedy Poslanecké sněmovny, sundání ukrajinské vlajky z budovy dolní komory nebo zastoupení mladé generace v politice. Pořad se věnoval také plánu odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska či sporům o název stanice Olbrachtova připravované linky pražského metra D. Diskuse se účastnili jazykovědec Karel Oliva, někdejší politik Jiří Dolejš, spisovatelka Markéta Lukášková, novinář Dalibor Balšínek a komentátor Petros Michopulos. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
před 10 hhodinami

Žen v armádě přibývá

Do armády vstupuje stále víc žen. Momentálně tvoří už patnáct procent vojska. Podíl tak převyšuje průměr zemí NATO. V nejvyšších armádních pozicích ale stále dominují muži. V české armádě je nyní přes čtyři tisíce vojákyň. Od roku 2023 zhruba o čtyři sta víc. Momentálně nejvyšší hodnost v armádě, kterou zastávají ženy, je plukovnice. Generálskou hodnost měly v historii jen dvě ženy – první byla v roce 2017 Lenka Šmerdová.
před 10 hhodinami
Načítání...