Evropská komise vyšetřuje údajně neoprávněné dotace pro velké farmáře v Česku

Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení národních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie v tiskové zprávě oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkaly společností spojených s holdingem Agrofert. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sdělil, že Komise o zahájení kontroly resort dosud neinformovala.

Komise se koncem loňského roku zabývala několika podněty, které podle Zdechovského dostala po únorové misi skupiny europoslanců v Česku. Po zevrubném přezkoumání dotací spojených s ovocnými sady dospěla k závěru, že některé velké podniky inkasovaly dotace v řádech desítek milionů eur (stovek milionů korun), které byly určené pro malé a střední firmy. Další problematické schéma se podle EK týkalo příspěvků na pojištění úrody a hospodářských zvířat, jež opět získaly velké firmy místo malých či středních podniků.

„Hodnocení Komise odhalilo, že tato podpora byla již v minulosti přidělena příjemcům, kteří byli českými úřady chybně označeni za malé a střední podniky, ačkoli šlo ve skutečnosti o velké firmy,“ uvedla Komise.

Mluvčí ministerstva zemědělství připomněl, že resort ve věci údajně neoprávněně přidělených dotací pro některé firmy zahájil řízení a už v lednu 2019 rozhodl o odnětí této podpory. „Po následném odvolání některých firem toto rozhodnutí potvrdil ministr zemědělství v rámci rozkladové komise a dotace jsou vymáhány zpět. Zemědělské podniky však napadly pravomocné rozhodnutí ministra zemědělství žalobou u soudu, toto soudní řízení prozatím není ukončeno,“ dodal mluvčí.

Pravděpodobně jde o Agrofert

Jména dotčených firem unijní exekutiva nezveřejnila. Podle Zdechovského se však nejméně ve dvou případech jedná o firmy spojené s Agrofertem.

„Mám potvrzeno, že šetření Komise se nejméně ve dvou případech týká firem okolo Agrofertu. EK požádám, aby na některém z příštích jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu sdělila podrobnosti ke zjištěným nesrovnalostem a časový harmonogram, v jakém bude již několikátou kauzu Agrofertu řešit,“ sdělil europoslanec.

Agrofertem se dlouhodobě zabývají auditoři EK kvůli vazbám premiéra Andreje Babiše na jeho bývalý podnik. Babiš sice vložil holding do svěřenských fondů, podle zjištění auditorů EK na něj má stále vliv, a je proto ve střetu zájmů.

Komise by měla v průběhu ledna do Česka poslat definitivní verzi auditu, na jehož základě patrně neproplatí firmám kolem Agrofertu dotace od léta 2018, kdy vstoupila v platnost zpřísněná unijní pravidla o střetu zájmů. Česko by tak mohlo vracet do unijního rozpočtu až kolem 450 milionů korun. Premiér tvrzení o střetu zájmů dlouhodobě odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled