Praha - Česko spolu s Lucemburskem, Dánskem, Norskem a Británií patří do skupiny zemí OECD s nižší spoluúčastí obyvatelstva na úhradě zdravotní péče. Soukromé výdaje, kam vedle přímých plateb pacientů patří i výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění, tvoří v ČR 17,5 procenta. Politici mluví o zvýšení až na 25 procent. Nejvyšší podíl soukromých výdajů je tradičně v USA, 53,5 procenta, a ve Švýcarsku, 40,9 procenta.
Nižší spoluúčast než Česko má Lucembursko, 9,1 procenta, které zároveň má nejvyšší veřejné výdaje na zdravotnictví, 90,9 procenta. Nižší soukromé výdaje než průměr uvádějí také Dánsko, Norsko, Nizozemsko a Británie.
V roce 2008, kdy začali pacienti v ČR platit regulační poplatky u lékaře, v lékárně a nemocnici, tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění 75,2 procenta peněz zdravotnictví. Zhruba 7,3 procenta byly výdaje státu a krajů, zbytek spoluúčast.
Pacienti nyní hotově platí 30 korun v ambulanci a za položku na receptu, 60 korun v nemocnici a 90 korun na pohotovosti. Vláda Petra Nečase chce tyto částky zvýšit, v ambulanci specialisty by lidé platili 200 korun, pokud přijdou bez doporučení praktika. V nemocnici by platili za den sto a více korun. Neplatili by už za lékovou položku, ale jen za celý recept.
Na rozdíl od současnosti by už pacienti neplatili vše hotově, mohli by se připojistit. Vláda chce vymezit rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, tedy standardu. Připojištění by krylo nadstandard.
Podíl HDP na zdravotnictví se podle statistiků pohybuje v ČR dlouhodobě kolem sedmi procent. Méně než ČR nebo zhruba stejně dávají ze svého HDP na zdravotnictví Korea, Polsko, Slovensko a Turecko. Kolem osmi procent dávají Finsko, Maďarsko a Británie. Nejvyšší podíl výdajů na zdravotnictví vykazují USA, mezi 15 až 16 procenty. Nad deseti procenty se dlouhodobě drží Belgie, Francie, Německo, Rakousko a Švýcarsko.
