Česko dluží Polsku pozemky, nabízí louky i lesy. Králíky protestují

Stát vybral pozemky na vyrovnání územního dluhu vůči Polsku. Některé obce jsou proti

Česko má příští rok začít vracet pozemky Polsku, aby vyřešilo územní dluh z padesátých let. Celkem půjde o 370 hektarů. Ministerstvo vnitra vytipovalo oblasti, kterými chce dluh vyrovnat, v pěti krajích, nejvíce v Moravskoslezském. Mnohé obce nesouhlasí. Proti je například Chrastava na Liberecku nebo Králíky na Orlickoústecku, které se chtějí bránit i soudně.

Ministerstvo vnitra vybralo pozemky v sedmatřiceti městech a obcích na území pěti krajů - Královéhradeckého, Libereckého, Olomouckého, Pardubického a Moravskoslezského. Tam našlo nejvíce vhodných pozemků, celkem asi 285 hektarů. Úpravy  hranic by se dotkly osmnácti obcí.

Pozemky jsou státní a nezastavěné

„Náš kraj by měl být řešením územního narovnání postižen nejvíce. Jedná se výhradně o pozemky ve vlastnictví státu, mělo by zároveň jít o pozemky primárně nezastavěné a nedotčené těžbou nerostných surovin,“ uvedl vedoucí právního oddělení moravskoslezského hejtmanství Petr Pospíšil.

Například v Petrovicích na Karvinsku ale ministerstvo vybralo oblast, kde je ložisko uhlí. Proto musí najít náhradní. Podle náměstkyně ministra vnitra Jany Vildumetzové resort už loni vytipoval pozemky o rozloze více než čtyři sta hektarů, aby měl rezervu minimálně pro církevní restituce.

obrázek
Zdroj: ČT24

I když jde o státní pozemky, obce se měly k návrhům vyjádřit. Většině se nelíbí. Kvůli menší rozloze by dostaly méně peněz ze státního rozpočtu. Některé by přišly o důležité lokality. V případě Chuchelného na Opavsku, které se má vzdát téměř sta hektarů, jde o kvalitní honitbu.

Přibližně třicet hektarů polí by měla vydat Polsku Dolní Lutyně na Karvinsku. Podle starosty Pavla Buzka obec přijde o kus území, ale také o peníze za pozemek, který má hned vedle v Polsku. „Pod polskou dálnicí jsou naše pozemky. V Polské národní bance máme za to uložený milion korun. Už se k těm penězům nedostaneme, zinkasuje je stát,“ zlobí se starosta Buzek.

Chrastava se nechce vzdát honitby

Liberecký kraj má podle návrhu ministerstva přijít o 120 hektarů. Hejtmanství i všechny obce se k návrhu postavily odmítavě. Dávají přednost finančnímu narovnání, které by podle starostů bylo nejlevnější i nejpřijatelnější. Polská strana však o peníze nemá zájem.

Část pozemků leží v katastru Chrastavy na území lesa zvaného Na Vítkově. „Je to nejcennější část honitby, také tam pramení potok,“ uvedl starosta Chrastavy Michael Canov. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta zdůvodňuje nesouhlas tím, že ve vybraném území jsou ložiska nerostných surovin i zdroje pitné vody.

Králíky se chtějí bránit i u soudu

Další pozemky ministerstvo vytipovalo v Pardubickém kraji. Obec Králíky na Orlickoústecku se odmítla vzdát dvanácti hektarů v místní části Heřmanice. Odhlasovali to zastupitelé. „Jsme ochotni se bránit i soudně,“ uvedla tamní starostka Jana Ponocná.

Redaktor ČT: Králíky se odmítají vzdát půdy ve prospěch Polska (zdroj: ČT24)

Argumentů mají zástupci obce několik. Na loukách, které by měli vydat, hospodaří soukromí zemědělci. Je tam také ekologicky vzácný celek s výskytem chráněných živočichů, který by se podle radnice hranicí narušil. Nechtějí přijít o zdroje pitné vody ani turisticky zajímavou lokalitu.

Problém je starý téměř sto let

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouvu politici podepsali v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice.

Hranice se zkrátila o osmdesát kilometrů a na osmdesáti pěti místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů. Po roce 1989 byl spor obnoven a roku 1992 došlo mezi tehdejšími ministry zahraničí k dohodě o vypořádání nároků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kůže ze stehna na rukách i lopatkách. Popálená z Mostu se zotavuje

Lenka Marková, jedna z popálených při nedávném požáru v mostecké restauraci U Kojota, má za sebou nejnáročnější část léčby. Žena se stále léčí v pražské nemocnici na Vinohradech, kde jsou i další čtyři lidé, kteří byli při tragickém požáru rovněž vážně zranění.
před 10 mminutami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Pražský primátor požádal Rakušana o posouzení možnosti odvolání šéfa magistrátu

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) se obrátil na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), aby posoudil možnost odvolání ředitele pražského magistrátu Martina Kubelky. Toho opozice kritizovala mimo jiné za udělování vysokých odměn, Kubelka je spojený s více kauzami. Do doby, než se ministerstvo vyjádří, nebude šéf magistrátu vykonávat svou práci. Svoboda přitom ještě před nedávnou dobou za ředitelem stál a odvolávat jej nechtěl.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novela prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny prošla Senátem

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Normu tak prezident Pavel dostane k podpisu jako přijatou. Senátoři navrhovali zrušit doplňky o občanství nebo o činnosti pro cizí moc. Horní komora již kývla na novelu, dle které stát bude moci kvůli své obraně získat soukromé pozemky pod vojenskými objekty.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚS: Právnické osoby mohou žádat zadostiučinění za zásah do dobré pověsti

Právnické osoby, tedy spolky či firmy, se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti. Ústavní soud (ÚS) nově vyložil občanský zákoník. Postavil se proti interpretaci Nejvyššího soudu. Důvod ke zrušení sporných ustanovení však ÚS nenašel, nedostatky právní úpravy lze překlenout výkladem za použití analogie s právní úpravou ochrany proti nekalé soutěži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V jihlavské nemocnici zemřeli v souvislosti s chřipkou dva pacienti, nakazili se od návštěv

Od začátku roku se v Nemocnici Jihlava nakazilo chřipkou pětadvacet lidí, dva pacienti v souvislosti s tím zemřeli. Podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové se nakazili od návštěv, proto je nemocnice na všech lůžkových odděleních zakázala. Nejhorší situace, co se týče počtu akutních respiračních infekcí, je podle hygieniků na jihu Moravy, nejlépe je na tom Praha.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou v kauze popírání ruských zločinů

Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se kauzou zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Verdikt bez bližších podrobností sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...