Česká mládež ve srovnání s rokem 2011 méně kouří, pije alkohol a užívá drogy. Vyplynulo to z čerstvě zveřejněných výsledků Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Obdobný trend jako v Česku byl patrný i v jiných evropských zemích. Možným vysvětlením je podle odborníků změna životního stylu a přesun mladých lidí do virtuálního světa sociálních sítí. Zkušenosti šestnáctiletých v Česku ale i tak ve většině ukazatelů zůstávají nad evropským průměrem.
České děti méně pijí, kouří a užívají drogy. Může za to i virtuální doba
Projekt ESPAD je největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu užívání legálních a nelegálních návykových látek u šestnáctiletých studentů. Koná se ve čtyřletých intervalech od roku 1995. Naposledy se ho zúčastnilo 35 zemí. V českém vzorku byly asi dvě stovky základních a středních škol z celé země. Dotazníky vyplnilo přes 2700 šestnáctiletých žáků 9. tříd ZŠ a 1. ročníků SŠ.
Zhruba na polovinu se v této věkové skupině snížil podíl silných kuřáků, kteří vykouří více než půl krabičky denně. „Vzhledem k tomu, že kouření je nejrizikovější faktor z hlediska dopadů na zdraví, máme z toho radost,“ řekl národní koordinátor studie Ladislav Csémy.
Podíl dospívajících, kteří často pijí pět a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti, se snížil z pětiny na 12,1 procenta. „Zůstává ale skutečností, že mezi českými adolescenty je neobyčejně nízké procento abstinujících. Devadesát šest procent šestnáctiletých už pilo alkohol,“ doplnil Csémy.
Zatímco u alkoholu a tabáku je zlom patrný až v posledních čtyřech letech, v případě konzumace nelegálních drog trvá pokles delší dobu. Nejčastěji užívané jsou konopné látky, s nimiž měla někdy v životě zkušenost více než třetina respondentů.
Rychlost poklesu užívání návykových látek mezi českou mládeží autory studie překvapila natolik, že letos provedli ověřovací studii na novém vzorku šestnáctiletých. Tyto trendy potvrdila.
V kapse raději nejnovější smartphone než cigarety
Zatím podle Csémyho neexistuje jednoznačné vysvětlení, proč se to stalo. Může to souviset mimo jiné se změnou životního stylu a přesunem mladých lidí do virtuálního světa sociálních sítí. „Tráví mnohem méně času při skutečném kontaktu s vrstevníky ve volném čase. Z hlediska image je možná důležitější, jaký má telefon a zda má přístup k síti, než jestli má v kapse marlbora,“ poznamenal Csémy.
Tato studie se poprvé věnovala také fenoménům souvisejícím se závislostí na internetu. Asi desetina studentů uvedla, že v posledním roce hrála hry o peníze. Více než dvě pětiny studentů tráví ve všední den více než čtyři hodiny na internetu. Odborníci podle Csémyho zatím nevědí, jaké mohou z dlouhodobého pohledu být důsledky nadměrné konzumace internetu.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil varoval před tím, že jednu závislost může nahradit jiná. „Narůstá počet dětí, které hrají o peníze. Hraní na internetu je téma, které podle mě za deset let budeme řešit mnohem více než nelegální drogy,“ dodal.