Česká horolezkyně se musela z K2 vrátit i podruhé. Minule ji zastavila lavina, tentokrát nemoc

12 minut
Klára Kolouchová v Událostech, komentářích: „Když člověk někoho pozná na jednom laně, tak je to vlastně spojení na život a na smrt.“
Zdroj: ČT24

Horolezkyně Klára Kolouchová se při letošním pokusu nedostala na vrchol druhé nejvyšší hory světa K2. Skončila tak její již druhá expedice, tentokrát ale přišlo rozhodnutí vrátit se za podstatně méně dramatických podmínek. Zatímco minule to bylo kvůli lavině, tentokrát byla příčinou viróza, řekla Klára Kolouchová v rozhovoru pro Události, komentáře.

V roce 2007 se stala Klára Kolouchová druhou Češkou (a první ženou narozenou v českých zemích), která stanula na vrcholu Mount Everestu. V posledních letech se již dvakrát pokusila dostat se na druhou nejvyšší horu světa K2, která je sice oproti Everestu o 237 metrů nižší, ale zato se těší (spolu s Annapurnou) pověsti jedné z nejnebezpečnějších hor světa.

Dvakrát se již Klára Kolouchová vrátila, aniž by horu K2 pokořila, ale sen o jejím dobytí trvá. Před dvěma lety musela její výprava předčasně skončit, když třetí výškový tábor vzala lavina a připravila horolezce o vybavení i zásoby. Letos pak české horolezkyni nedovolilo pokračovat na vrchol zdraví.

„Všechno vypadalo fantasticky, přípravy, aklimatizace, přípravné výstupy, cítila jsem se skvěle. Ale ve finální fázi mi druhý den bylo neskutečně zle,“ popsala Klára Kolouchová (na Everestu před jedenácti lety ještě jako Poláčková). „Začala jsem cítit, že zpomaluju, začínaly se objevovat křeče v břiše, bolest hlavy,“ upřesnila.

Viróza, která zapříčinila tento stav, se projevila na cestě do druhého výškového tábora pod sedmi tisíci metry. Že to dále nepůjde, bylo Kláře Kolouchové jasné záhy – když nezabral ani prášek.

„Symptomy neodezněly a naopak nabraly  na intenzitě. To jsou varovné vlaječky, kdy si člověk uvědomuje, tady nemám co dělat s takovými potížemi. Neohrožuju jenom sama sebe, ale začínám být i rizikem pro zbytek týmu. Tohle už je výška a prostředí, kdy se netoleruje jakákoliv nemohoucnost. Pokud ještě člověk má zdravý rozum, tak ví, že je potřeba, aby se postaral sám o sebe, nazatěžoval ostatní a je čas to otočit,“ shrnula.

Rozhodnutí vrátit se pochopitelně nikdy není snadné a při již druhé výpravě na nejvyšší horu Karákoram obzvláště ne. „To není, že odepíšete jeden krátký výlet. Je to roční příprava a sen, který máte a najednou zase utíká mezi prsty. A přitom jste tak blízko,“ přiznala horolezkyně. Nakonec ale i sestup ze sedmi tisíc metrů byl pro ni velmi obtížný – nejen kvůli nemoci, ale také emočně. K2 poskytla zbytku výpravy neobvykle příznivé podmínky. Jak přiznala Klára Kolouchová, tak krásně je tam jednou za několik let.

I když v budoucí přízeň K2 může jen doufat, má za sebou česká horolezkyně již několik jiných úspěchů. Po boku Everestu stojí ještě jeden osmitisícový vrchol, na který mohla vystoupat, a to Čo Oju. Navíc má nakročeno ke Koruně světa, z nejvyšších hor sedmi kontinentů byla již na čtyřech – evropském Elbrusu, severoamerickém Denali, jihoamerické Aconcague a asijském Everestu.

Na výpravu na nejvyšší horu vzpomíná v dobrém, byť neskrývá skepsi ze současných podmínek na jejích svazích. „Klidně bych si to dala znovu, nějakou variantu přechodu. Ale ten kopec je dnes extrémně komercionalizovaný. Lidí, kteří se pokouší o vrchol, je strašně moc. Nechtěla bych zažít ten nátřesk a mraky lidí,“ podotkla.

Naopak na K2 se chce vydat i potřetí. „V roce 2016 jsem si říkala 'už se sem asi nikdy nevrátím'. A tentokrát už v základním táboře to byl vnitřní boj s tím, že to bylo tak strašně blízko – mohlo to být a nebylo. Asi to nejde jinak, odpověď je jasná: jdeme do toho znova,“ ujistila Klára Kolouchová.

Pokud ji příště již K2 na svůj vrchol pustí, bude první Češkou a bez ohledu na pohlaví teprve šestým člověkem z Česka, který se do 8611 metrů dostane (pokud tam dříve nevyleze někdo další). Zatím byli na vrcholu K2 Josef Rakoncaj, Libor Uher, Pavel Bém, Radek Jaroš a Jan Trávníček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 51 mminutami

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 9 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 9 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 10 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 11 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...