Česká horolezkyně se musela z K2 vrátit i podruhé. Minule ji zastavila lavina, tentokrát nemoc

Nahrávám video
Klára Kolouchová v Událostech, komentářích: „Když člověk někoho pozná na jednom laně, tak je to vlastně spojení na život a na smrt.“
Zdroj: ČT24

Horolezkyně Klára Kolouchová se při letošním pokusu nedostala na vrchol druhé nejvyšší hory světa K2. Skončila tak její již druhá expedice, tentokrát ale přišlo rozhodnutí vrátit se za podstatně méně dramatických podmínek. Zatímco minule to bylo kvůli lavině, tentokrát byla příčinou viróza, řekla Klára Kolouchová v rozhovoru pro Události, komentáře.

V roce 2007 se stala Klára Kolouchová druhou Češkou (a první ženou narozenou v českých zemích), která stanula na vrcholu Mount Everestu. V posledních letech se již dvakrát pokusila dostat se na druhou nejvyšší horu světa K2, která je sice oproti Everestu o 237 metrů nižší, ale zato se těší (spolu s Annapurnou) pověsti jedné z nejnebezpečnějších hor světa.

Dvakrát se již Klára Kolouchová vrátila, aniž by horu K2 pokořila, ale sen o jejím dobytí trvá. Před dvěma lety musela její výprava předčasně skončit, když třetí výškový tábor vzala lavina a připravila horolezce o vybavení i zásoby. Letos pak české horolezkyni nedovolilo pokračovat na vrchol zdraví.

„Všechno vypadalo fantasticky, přípravy, aklimatizace, přípravné výstupy, cítila jsem se skvěle. Ale ve finální fázi mi druhý den bylo neskutečně zle,“ popsala Klára Kolouchová (na Everestu před jedenácti lety ještě jako Poláčková). „Začala jsem cítit, že zpomaluju, začínaly se objevovat křeče v břiše, bolest hlavy,“ upřesnila.

Viróza, která zapříčinila tento stav, se projevila na cestě do druhého výškového tábora pod sedmi tisíci metry. Že to dále nepůjde, bylo Kláře Kolouchové jasné záhy – když nezabral ani prášek.

„Symptomy neodezněly a naopak nabraly  na intenzitě. To jsou varovné vlaječky, kdy si člověk uvědomuje, tady nemám co dělat s takovými potížemi. Neohrožuju jenom sama sebe, ale začínám být i rizikem pro zbytek týmu. Tohle už je výška a prostředí, kdy se netoleruje jakákoliv nemohoucnost. Pokud ještě člověk má zdravý rozum, tak ví, že je potřeba, aby se postaral sám o sebe, nazatěžoval ostatní a je čas to otočit,“ shrnula.

Rozhodnutí vrátit se pochopitelně nikdy není snadné a při již druhé výpravě na nejvyšší horu Karákoram obzvláště ne. „To není, že odepíšete jeden krátký výlet. Je to roční příprava a sen, který máte a najednou zase utíká mezi prsty. A přitom jste tak blízko,“ přiznala horolezkyně. Nakonec ale i sestup ze sedmi tisíc metrů byl pro ni velmi obtížný – nejen kvůli nemoci, ale také emočně. K2 poskytla zbytku výpravy neobvykle příznivé podmínky. Jak přiznala Klára Kolouchová, tak krásně je tam jednou za několik let.

I když v budoucí přízeň K2 může jen doufat, má za sebou česká horolezkyně již několik jiných úspěchů. Po boku Everestu stojí ještě jeden osmitisícový vrchol, na který mohla vystoupat, a to Čo Oju. Navíc má nakročeno ke Koruně světa, z nejvyšších hor sedmi kontinentů byla již na čtyřech – evropském Elbrusu, severoamerickém Denali, jihoamerické Aconcague a asijském Everestu.

Na výpravu na nejvyšší horu vzpomíná v dobrém, byť neskrývá skepsi ze současných podmínek na jejích svazích. „Klidně bych si to dala znovu, nějakou variantu přechodu. Ale ten kopec je dnes extrémně komercionalizovaný. Lidí, kteří se pokouší o vrchol, je strašně moc. Nechtěla bych zažít ten nátřesk a mraky lidí,“ podotkla.

Naopak na K2 se chce vydat i potřetí. „V roce 2016 jsem si říkala 'už se sem asi nikdy nevrátím'. A tentokrát už v základním táboře to byl vnitřní boj s tím, že to bylo tak strašně blízko – mohlo to být a nebylo. Asi to nejde jinak, odpověď je jasná: jdeme do toho znova,“ ujistila Klára Kolouchová.

Pokud ji příště již K2 na svůj vrchol pustí, bude první Češkou a bez ohledu na pohlaví teprve šestým člověkem z Česka, který se do 8611 metrů dostane (pokud tam dříve nevyleze někdo další). Zatím byli na vrcholu K2 Josef Rakoncaj, Libor Uher, Pavel Bém, Radek Jaroš a Jan Trávníček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 1 hhodinou

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 1 hhodinou

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
16:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EK chce vědět, jak Česko brání Babišovu střetu zájmů, píší Seznam Zprávy

Vedení Evropské komise (EK) podle serveru Seznam Zprávy požaduje vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). EK chce podle webu i ujištění, že dokud situace nebude plně vyjasněna, holding Agrofert nedostane evropské peníze. Předseda vlády v pátek oznámil, že veškeré akcie Agrofertu vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Domnívá se, že nárokům práva pro střet zájmů dostál.
15:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prostor pro odškodnění kvůli následkům očkování se možná rozšíří. Rozhodne NS

Prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19 se možná rozšíří. Ústavní soud (ÚS) nedávno sice ponechal v zákoně podmínku „zvlášť závažných“ zdravotních následků, ale jeho usnesení dává šanci benevolentnější interpretaci. Nyní bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS), podle ústavních soudců musí při výkladu zákona brát v potaz nejen jeho text, ale také smysl a účel.
před 3 hhodinami

VideoZajíc byl symbolem, že ne všichni byli znormalizováni, říká historik

Před 57 lety se na pražském Václavském náměstí upálil student Jan Zajíc, jenž navázal na čin Jana Palacha. Zajíc byl nespokojený s upadajícími protesty proti vládě, které Palach původně vyburcoval. Na rozdíl od Palacha ale o svém úmyslu otevřeně mluvil. „Zajíc po sobě zanechal prohlášení pro československou veřejnost, jde o jeden z nejsilnějších textů, které znám,“ uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Zajíc v něm dle historika spoluobčany vyzývá, aby se nenechali vláčet několika diktátory. „Říká, že je potřeba bojovat, a to nejen zbraněmi, ale i jinými způsoby. Je to apelativní text, který ukazuje na strašnou beznaděj, kdy se lidé, kteří protestovali proti okupaci, postupně normalizovali,“ doplnil Blažek s tím, že Zajíc s Palachem se stali symbolem, že nebyli znormalizováni všichni.
před 4 hhodinami

Ozbrojený muž při úterním zásahu v Havířově spáchal sebevraždu

Muž, který se v úterý v Havířově zabarikádoval v bytě a postřelil policistu, spáchal sebevraždu, informoval ve středu krajský policejní ředitel Tomáš Kužel, podle něhož se muž střelil do hlavy. Postřelený policista už v úterý podstoupil operaci. Podle Kužela je mimo ohrožení života a prognóza uzdravení je „velmi dobrá“. Motiv střelce policie zatím nezná. Nemá ani informace o tom, že by muž trpěl psychickým onemocněním. Podle policie je podezřelý ze tří trestných činů.
13:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Pochod studentů proti nástupu komunismu k moci připomenula pieta u Hradu

Lidé v Praze si připomněli události února 1948. Průvod asi pěti tisíců studentů se tehdy vydal na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem, aby se postavil proti nástupu komunistů k moci. V Nerudově ulici ale byli studenti zastaveni a brutálně zbiti – právě u tamní pamětní desky se ve středu lidé sešli. Vedení městské části Praha 1 na Václavském náměstí zase uctilo památku studenta Jana Zajíce, který se před 57 lety, 25. února 1969, upálil na protest proti rezignaci společnosti.
před 5 hhodinami
Načítání...