Po smrti SS-obergruppenführera Reinharda Heydricha následovala v Čechách a na Moravě vlna represí. Byl vyhlášen výjimečný stav, nacisté rozjeli pátrací akce a začalo docházet k prvním popravám. Po Heydrichově smrti docházelo k okázalým manifestacím loajality k Velkoněmecké říši, které pod taktovkou K. H. Franka organizovala protektorátní vláda. Podle publicisty Zdeňka Roučka se jich celkem zúčastnilo kolem milionu lidí, sám našel důkaz o zmanipulování manifestací věrnosti nacistickému Německu.
Češi za heydrichiády na náměstích odsuzovali „hanebný atentát“. Z donucení i dobrovolně
Zdeněk Roučka: Škodováci museli na manifestaci na základě vyhlášky (zdroj: ČT24)
Hlavní postavou manifestací se stal ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec. Šestého dne po atentátu (2. června) vystoupil v Praze na Staroměstském náměstí na první veřejné manifestaci loajality s Velkoněmeckou říší, jíž se podle oficiálních údajů zúčastnilo 65 tisíc lidí.
„Hanebný čin“ atentátu na Heydricha mohl veřejně odsoudit až milion obyvatel
Podobné akce se v červnových dnech konaly i v dalších městech protektorátu, uskutečnily se v Plzni, Brně, Táboře, Hradci Králové, Olomouci, v rámci pouti k svatému Antonínu nad Blatnicí na Moravském Slovácku a v Moravské Ostravě. „Možná až milion lidí se mohl zúčastnit všech akcí, na nichž hromadně odsoudili tento v uvozovkách hanebný čin,“ přibližuje Zdeněk Roučka.
Emanuel Moravec na proříšské manifestaci v Táboře
Protektorátní moc hrozila represemi vůči těm, kdo se chtěli účasti vyhnout. Na akcích nechybělo hromadné hajlování, potlesk i skandování nacistických pozdravů.
Také na náměstí v Plzni se uskutečnila 16. června 1942, tedy ve stejný den, kdy Karel Čurda přišel gestapu oznámit podrobnosti o atentátu a jeho autorech, veřejná akce za účasti tisíců lidí, hlavně dělníků Škodových závodů.
obrázek
Sám Zdeněk Roučka zastává názor, že za každého politického režimu a v každé době žijí lidé, kterým je více méně lhostejno, kdo je právě u moci. „Někteří lidé byli jen zvědaví, někteří šli z poslušnosti. Nicméně pozadí shromáždění v Plzni naznačuje, že bylo velmi tvrdě zmanipulováno,“ přibližuje badatel.
Povinná vstupenka a hlídky po městě – slib věrnosti říši
Při přípravě publikace o Škodových závodech za protektorátu padnul badatel na vyhlášku č. 45 z 16. června 1942. „Škodováci, kteří přišli ten den na ranní směnu, jednalo se asi o 34 tisíc lidí, kteří tehdy ve Škodových závodech pracovali, dozvěděli, že odpoledne bude mítink s ministrem Moravcem. Každý zaměstnanec dostal proti podpisu svou vstupenku s osobním číslem, odpoledne v půl čtvrté se museli shromáždit kolem Škodovky,“ popisuje Roučka.
Emanuel Moravec v Plzni na manifestaci po atentátu na Reinharda Heydricha
Navíc připomněl, že autobusy, které po druhé hodině odvážely lidi z ranní směny mimo Plzeň domů, byly pozdrženy až do 18:00, takže nikdo nemohl odjet. Dokonce pak po Plzni obcházely kontrolní hlídky, které měly na starost, aby se nikdo nezkoušel účasti na shromáždění vyhnout. Všechna shromáždění probíhala pod výmluvným názvem slib věrnosti říši.