Cerhenická ČSSD trvá na přijetí Paroubka do strany, pražská organizace to odmítá

Sociální demokraté v Cerhenicích na Kolínsku schválili přijetí bývalého předsedy ČSSD a někdejšího premiéra Jiřího Paroubka do strany. Učinili tak přesto, že se proti jeho návratu postavilo vedení pražské ČSSD. Přihlášku a usnesení místní organizace Cerheničtí pošlou pražským orgánům, které by měly záležitost znovu projednat, řekl předseda ČSSD na Kolínsku a cerhenický starosta Marek Semerád. Mluvčí pražské ČSSD Lukáš Henzl uvedl, že platí vyjádření k této věci z minulého týdne.

Schůze ČSSD v Cerhenicích se podle Semeráda zúčastnilo téměř 50 z 89 členů, přítomen byl i Paroubek. Pro přijetí zvedli ruku téměř všichni, proti byl pouze jeden hlasující a jeden se zdržel. „Přijali jsme pana Paroubka za člena a zahájili jsme proces jeho vstupu,“ uvedl Semerád.

Opětovný vstup Paroubka do strany musí podle stanov schválit jeho původní domovská organizace a také příslušný okresní a krajský výkonný výbor. Pražský výbor sociální demokracie ale už Paroubkův návrat zamítl. Podle Semeráda by nyní měla být věc znovu projednána. To ale mluvčí pražské ČSSD Henzl odmítá. „Pražská ČSSD se k této záležitosti již jasně vyjádřila minulý týden. Tím je pro nás věc uzavřená,“ reagoval.

Cerheničtí sociální demokraté nyní přihlášku s usnesením o přijetí Paroubka pošlou pražským orgánům, tedy Paroubkově původní místní organizaci, obvodnímu výboru a krajskému výkonnému výboru pražské ČSSD. Zároveň už požádali předsedu středočeské ČSSD Jana Hamáčka, aby jim pomohl a pokusil se názor pražských sociálních demokratů změnit. „Věříme, že jeho vstup se povede a že se nám podaří negativní stanovisko pražských orgánů zvrátit,“ dodal Semerád.

Ačkoli se Jiří Paroubek narodil v roce 1952 v Olomouci, vyrůstal v Praze, kde absolvoval gymnázium Hellichova a vystudoval VŠE (absolvent 1976). Pracoval v podniku Restaurace a jídelny (RaJ), kde se stal ekonomickým náměstkem. Zároveň působil v širším vedení ČSS, jejímž členem se stal již po maturitě a vystoupil z ní v roce 1986. Od roku 1989 byl členem ČSSD.

V 90. letech podnikal jako ekonomický poradce, od roku 1998 byl náměstkem pražského primátora. V roce 2004 jej Stanislav Gross vybral do své vlády na místo ministra pro místní rozvoj, když Gross rezignoval, stal se Paroubek v roce 2005 premiérem. Od dalšího roku byl i předsedou ČSSD. Pod jeho vedením vyhrála ČSSD krajské a senátní volby 2008 a volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010.

Poté, co v roce 2010 odešel z čela sociální demokracie a další rok i ze strany samotné a založil LEV 21 (později Národní socialisté – LEV 21), zůstal poslancem, a to až do roku 2013, kdy se tehdejší sněmovna předčasně rozpustila. V následujících sněmovních volbách nekandidoval, v roce 2014 se sice ucházel o post europoslance, ale bezúspěšně. O návratu do sociální demokracie podle vlastních slov začal vyjednávat v roce 2016, v době předvolební programové konference v červnu 2017 oznámila kolínská organizace ČSSD, že od Paroubka dostala přihlášku.

Vrcholnou politickou kariéru Jiřího Paroubka provázely některé kontroverze. Dával najevo ochotu spolupracovat s komunisty na schvalování zákonů a opírat se o ně i při vládnutí („a kdyby tady spadli marťani, tak je budu schvalovat třeba s marťany,“ řekl na slavném vystoupení ÚVV ČSSD), pouštěl se do ostrých sporů s některými médii i prezidentem Klausem, kterému vyhrožoval, že mu omezí zahraniční cesty. Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 se potom stal Paroubek cílem prostestů, při kterých na něj jeho odpůrci házeli na volebních mítincích vajíčka.

Jiří Paroubek se také obklopoval některými kontroverzními osobnostmi. Úzce spolupracoval s Petrem Bendou, který čelil obviněním, že do strany přivádí tzv. mrtvé duše. V roce 2008 také došlo v restauraci, kde předtím Paroubek křtil svoji knihu, k vraždě Václava Kočky mladšího.

Expremiér byl dvakrát ženat. Mezi lety 1979 a 2007 byla jeho manželkou Zuzana Paroubková, rozená Zajíčková, pár měl jednoho syna. V roce 2007 se Paroubkovi rozvedli a tehdejší předseda ČSSD se vzápětí znovu oženil s tlumočnicí Petrou Kováčovou. Spolu mají dceru.

Jiří Paroubek
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 13 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 14 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...