Správná citace je základ každé akademické práce, zejména to platí pro diplomové práce, s jejichž pomocí student dosahuje na titul. Tomáš Foltýnek z Mendelovy univerzity sice mluví o nanejvýš jednotkách procent zjištěných případů opisování, plagiátorství je i tak pro vysoké školy problém k zamyšlení. Na světové konferenci v Brně si odborníci z 26 zemí vyměňují zkušenosti a hledají inspiraci. Podle Foltýnka potřebuje český systém třeba změnu ve způsobu zpětného odebírání titulu. Řešit to má nový vysokoškolský zákon.
„Na odhalení plagiátu máme softwarové nástroje, které univerzity používají. Pokud je to plagiát, který opíšete z již existující práce, technicky není odhalení až takový problém. Potíž je, že doposud univerzity neměly nějaký jednotný postup, který by jim říkal, co mají v tomto případě dělat,“ prohlásil akademický pracovník z Mendelovy univerzity Tomáš Foltýnek.
Možnost zpětně odebrat titul, pokud se ukáže, že závěrečná práce byla opsána, má značně ulehčit novela vysokoškolského zákona. Ta navrhuje, aby odebrání titulu bylo v kompetenci rektora vysoké školy. „Teď je proces poměrně složitý, je potřeba, aby to řešily soudy. Když si vzpomeneme na příklad plzeňských práv, tak dosud nejsou některé procesy o odebrání titulu dokončeny, přestože to je už několik let,“ připomněl Foltýnek.
O plagiátorství na akademické půdě budou diskutovat odborníci z celého světa na brněnské konferenci organizované Mendelovou univerzitou. Podle Foltýnka je vždycky možné se inspirovat v zahraničí, zmiňuje třeba Spojené státy americké nebo Velkou Británii. „Ve Velké Británii mají speciálního referenta, který řeší jakýkoli prohřešek se studentem. U nás je to často role učitele nebo vedoucího práce,“ přiblížil Foltýnek. V Anglii je situace pružnější a umožňuje rychlejší nápravu. „Když jde student v České republice před disciplinární komisi, tak připadají v úvahu pouze tři možnosti: student může být napomenut, podmínečně vyloučen nebo vyloučen ze studia. V Británii je to pestřejší. Může dojít ke snížení známky z daného předmětu nebo mohou studentovi nařídit, aby si zapsal speciální předmět, který se týká citací, akademické poctivosti,“ popsal Foltýnek. I u Britů ale v úvahu připadají prostředky vyloučení.
Jedna věc je práci opsat, druhá si vypracování objednat
Stejně jako ve světě i v Česku představuje složitější věc odhalení práce ne zkopírované, ale zakoupené. „Existují i softwarové nástroje, které dokáží ze stylu vyjadřování autora odhadnout, kdo je autorem daného textu, a pokud máte k dispozici dostatečně velký vzorek prací, který dotyčný člověk napsal, dá se softwarově přijít na to, že nějaká práce vybočuje,“ uvedl Foltýnek s tím, že technologie ale ještě nejsou zcela dopracované. Podezření také vzbudí, když student práci průběžně nekonzultuje nebo s pedagogem nekomunikuje, ale odevzdá ji až na poslední chvíli.
I když je věc opisování akademických textů zdánlivě záležitostí hlavně škol, pozorní by měli být i zaměstnavatelé. Existují studie, které dokazují, že studenti, kteří podvádějí u zkoušek nebo opisují práce, si tento způsob uvažování přenášejí i do budoucího zaměstnání. „Kdo nevystudoval poctivě, tak je určitá šance, že bude podvádět i svého zaměstnavatele v práci,“ řekl Foltýnek. Naštěstí počty plagiátů mezi závěrečnými vysokoškolskými pracemi nejsou dramaticky vysoké, Foltýnek mluví o jednotkách promile, nanejvýš jednotkách procent.







