Praha - Zpráva o úmrtí studenta byla velmi zásadní, připustil historik Petr Blažek. Nicméně demonstrace na Národní třídě nebyla podle něj potlačena stejně jako ty předešlé. Podobně brutálně zasáhly policejní jednotky snad jen ve čtvrtek v době Palachova týdne. „17. listopad patřil k jedněm z nejtvrdších, tam byli nasazeni příslušníci Odboru zvláštního určení - proslulé červené barety a ty velmi brutálním způsobem zmlátily lidi,“ komentoval studentskou demonstraci Blažek s tím, že podle pamětníků šlo skutečně o život, policejní kordony totiž stlačily protestující na poměrně malý prostor a hrozilo i ušlapání.
Zemanův výrok, že revoluci v roce 1989 vyvolala nepravdivá zpráva o smrti studenta Martina Šmída, nikoliv zákrok Sboru národní bezpečnosti na Národní třídě, označil za velmi nešťastný výrok. „Miloš Zeman měl možná na mysli, že tomu předcházela celá řada demonstrací a studenti byli jen jednou z několika vrstev spíše té poslední hodiny, které potom tvořily revoluci,“ komentoval Blažek prezidentova slova. Podle Zemana zásah nebyl „nestandardním masakrem“; byla to prý jedna z mnoha tehdejších demonstrací - více čtěte zde.
Na Zemanova slova i dnes reagovali politici. Andrej Babiš stojí za tím, že zásah na Národní třídě určitě byl masakr. „Myslím si, že policie ztratila nad sebou kontrolu a ten zásah byl neadekvátní. To byl podle mě ten hlavní impuls, protože disidenti ani nebyli v Praze. Smyslem života jsou děti, a pokud vám někdo mlátí děti, tak jdete proti a je jedno, co se vám stane.“ Podobně nesouhlasně reagoval i ministr školství Martin Chládek, podle něhož šlo o „opravdu krvavé potlačení této poklidné demonstrace a samozřejmě to byl jeden z těch klíčových momentů.“ Bývalý prezident Václav Klaus se do polemiky nechtěl pouštět, jen podotkl, že věci je třeba uvést do patřičného kontextu. Podle něj šlo o brutální akci policie, ale k tomu, zda šlo o krvavou řež, se vyjadřovat nechtěl.
Historik Petr Blažek:
„Mobilizaci lidí vyvolala skutečnost, že se jednalo o manifestaci k událostem roku 1939, k pohřbu studenta Jana Opletala, takže ta paralela, že komunistický režim funguje stejně jako ta nacistická okupační moc, potom samozřejmě vyvolala pobouření.“
Fáma o úmrtí na protestní akci není podle Blažka nijak výjimečná. Historik připomněl události v únoru 1948, kdy policie tvrdě potlačila studentský průvod proti nástupu komunistů pod Pražským hradem. I tehdy se prý objevila fáma, že byl zabit student - více čtěte zde.
Zprávu o smrti studenta Martina Šmída pustil do světa přes Východoevropskou informační agenturu Petr Uhl omylem, uvěřil totiž Drahomíře Dražské, která si ji vymyslela. Petr Uhl právě kvůli tomu byl zadržen a celý přelomový listopadový týden prožil v policejní cele. Uhl zprávu sice záhy dementoval, ale i tak stačila obletět celý svět a nejspíš i ovlivnila další vývoj po zásahu na Národní třídě. Dražská totiž postupně přicházela s celou řadou nových verzí a stala se nedůvěryhodnou osobou. Oba studenti matematicko-fyzikální fakulty v Praze, kteří nesli jméno Martin Šmíd, navíc byli naživu - více o fámě o mrtvém studentu čtěte zde.
Česko si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.
