Praha - Osudy československých občanů, kteří v první polovině minulého století skončili v síti sovětských pracovních táborů, zachycuje unikátní výstava „Čechoslováci v gulagu“, která v těchto dnech probíhá v pražské galerii Montmartre. Autoři expozice, dokumentaristé Adam Hradilek a Jan Dvořák, shromáždili fotografie, autentické předměty z života v táborech i archivní materiály, které objevili v archivech NKVD v zakarpatské oblasti. S bývalými vězni natočili také desítky rozhovorů.
Bílé stránky historie popisuje výstava o Čechoslovácích v gulagu
Výstavu organizuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spolu s Knihovnou Václava Havla. Jedná se o unikátní počin; násilné deportace do gulagů byly v komunistickém Československu historickým tabu a zabývalo se jimi jen pár historiků v exilu. I proto je pro pamětníky a jejich rodiny pražská výstava a zveřejněné archivní dokumenty po víc než 70 letech jakýmsi zadostiučiněním.
Prvotní odhady, že v gulagu mohlo být vězněno přes 100 000 občanů bývalého Československa, jsou podle českého historika Mečislava Boráka nadsazené. V případě celého předválečného Československa mohlo být obětí na 37 000. Nejvíce postiženi byli obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, z nichž po útěku do Sovětského svazu po přičlenění východního cípu předválečné republiky k Maďarsku v roce 1939 skončilo v gulagu okolo dvou desítek tisíc.
První Češi do gulagů putovali už na sklonku 20. let
Sovětské represe se podle historiků dotkly mnoha skupin spjatých s Československem. V lágrech komunistického režimu skončily tisíce krajanů, jejichž předci odešli ještě do carského Ruska, Češi a Slováci, kteří za první světové války upadli do ruského zajetí, i stovky levicových nadšenců, kteří odešli budovat zemi socialismu nebo do země uprchli před nacismem. „První velká vlna perzekuce proběhla už koncem dvacátých let, kdy nastala kolektivizace zemědělství v Sovětském svazu a dotkla se i českých vesnic zejména například na Volyni,“ informoval historik Adam Hradílek.
Za druhé světové války a krátce po ní do táborů i na popraviště putovali i českoslovenští Židé, Poláci, Němci či předváleční ruští emigranti. Borák mezi oběti represí nepočítá skoro 70 000 někdejších československých občanů, kteří po zabrání pohraničí Německem byli povoláni do wehrmachtu a upadli do sovětského zajetí.
3 minuty
Reportáž Pavly Sedliské
