Praha - Mráz si v Česku vyžádá každý rok desítky obětí, často z řad lidí bez domova. Jen v Praze přišlo od podzimu o život šest lidí. Poslední obětí byl muž, kterého našli dnes ráno u vchodu do stanice metra Zličín. Podle lékaře za jeho smrtí stál zřejmě mráz a alkohol. Kvůli extrémně studeným teplotám se bezdomovci stahují do azylových domů. Ty jsou na jejich příchod připraveny a kvůli silným mrazům, které venku panují poslední dny, rozšiřují své kapacity. Do ulic vyrazí také více strážníků, kteří budou kontrolovat místa, kde bezdomovci přebývají - a mimo jiné se zaměří i na jejich zdravotní stav.
Bezdomovci se stahují do azylových center, dnes další mrtvý
„Nápor se zimními měsíci roste podle aktuálního počasí. Stav klientů kolísá podle toho, jak je venku zima,“ uvedl Tomáš Janoušek z centra sociální péče v Praze. Například na lodi Hermes v tomto období funguje i takzvané denní centrum pro lidi bez přístřeší: „V současné době je díky sněhové kalamitě provoz noclehárny prodloužen do sedmi hodin. Poté nastává úklid. Od deseti hodin je otevřeno denní centrum, které má kapacitu pro sto klientů,“ přiblížil Janoušek, jak zde probíhá ranní režim.
Česko má jen zlomek potřebných ubytovacích kapacit pro bezdomovce
3 minuty
Reportáž Michala Keborta
Pokud například pražský bezdomovec zaklepe na dveře azylového domu, má jen malou šanci, že se tam skutečně vyspí. „Jestliže je v Praze 800 lůžek, tak si myslím, že kapacita nestačí. Protože bezdomovců v Praze se odhaduje kolem čtyř tisíc,“ říká Jana Ivančicová z Arcidiecézní charity Praha.
Ze statní kasy přitom prevence a samotné řešení bezdomovectví odčerpají každý rok stamiliony. „V letošním roce šlo ze státního rozpočtu na osoby bez přístřeší a nebo ohrožené sociálním vyloučením 300 milionů korun a další nemalé prostředky putují z Evropského sociálního fondu,“ vysvětlila
mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
Evropa financuje individuální projekty na úrovni měst a krajů. Dotace poskytuje v rámci pětiletých cyklů - ten aktuální končí v rokem 2013. Úspěšné akce se pak opakují. Kromě státu a unie ale platí celou řadu položek také města a obce, tyto výdaje přitom nikdo centrálně neeviduje. Kvůli tomu se pak těžko posuzuje, jak se vlastně konkrétní projekt vyplatil.
Ivan Noveský, odborník na nezaměstnanost a sociální vyloučení:
„Jeden bezdomovec v Kanadě přijde zhruba v přepočtu na 3 200 000 korun českých ročně. Ve Velké Británii to je podstatně méně, tam je to pouhých 750 000 korun ročně.“
Za současných podmínek se alkohol toleruje
Přestože na loď může přijít kdokoliv, i zde platí pravidla, která se musí dodržovat. „Platí se zde poplatek dvacet korun za noc, který je v období mimořádných mrazů zrušen,“ zmínil Janoušek. Jelikož se jedná o dřevěnou loď, může se kouřit jen venku. Mnoho bezdomovců není nadšeno z přísných pravidel konzumace alkoholu. Ten je zde běžně zakázán, nicméně podle Janouška se v těchto obdobích nulová tolerance nemusí stoprocentně dodržovat: „Dbáme nicméně na to, aby ti klienti, kteří budou pod vlivem alkoholu, neohrožovali sebe, ostatní klienty a případně i personál.“ Zároveň je třeba dodržovat základní hygienické návyky: „Klienti mají k dispozici umývárnu… Pokud neakceptují tato základní pravidla, nebude jim umožněn přístup.“
V roce 2006 vzniklo pro lidi bez přístřeší stanové městečko, letos se spíš počítá s navýšením kapacit. Pomoci bezdomovcům se snaží i týmy terénních pracovníků: „Míří do vytipovaných lokalit, kde se osoby bez přístřeší zdržují. Rozvážejí polévku, čaj či teplé ošacení a v sanitce je přítomna i zdravotní sestra, která zajistí ošetření drobných ran,“ řekl Janoušek. Mezi jednotlivými azylovými domy je navázána spolupráce. V případě, že v jednom zařízení není již volná kapacita, jsou pracovníci schopni poskytnout informace o jiných centrech, která lůžka stále nabízejí.
GALERIE
Městská policie kontroluje bezdomovce pod mostem