Praha – V obdélníkovém prostoru Kobyliské střelnice, uzavřeným náspy, bylo za heydrichiády z rozhodnutí stanného soudu v Praze za 33 dnů, od 30. května do 3. července 1942, zastřeleno popravčími četami německé policie 463 mužů a 76 žen. Mezi nimi skončil 30. června 1942 na popravišti i Josef Mašín, otec Ctirada a Josefa Mašínových, jejichž skupina po únoru 1948 pokoušela ochromit nastupující totalitní režim sabotážemi. V roce 1953 pak bratři Mašínové spolu s Milanem Paumerem utekli na Západ.
V osudném roce 1938 sloužil Josef Mašín jako zástupce velitele dělostřeleckého pluku v Ruzyni. Po mnichovské zradě se jen těžko smiřoval s tím, že jsme se nebránili, viděl v tom konec všeho, byl zcela zdrcen. Za každou cenu se chtěl bránit. Protože mu důstojníci v březnu 1939 zabránili postavit se na odpor, pokusil se alespoň zničit vojenský materiál, jen opětovným fyzickým zákrokem mu v tom bylo jinými důstojníky zabráněno. V noci na 14. března 1939 byl za to nadřízenými suspendován a obžalován pro vzpouru. Podařil se mu však ještě před záborem kasáren husarský kousek - zachránit s pomocí spolupracovníků náklad pěti automobilů zbraní a munice. Zachráněný materiál ukryl pro budoucí povstání, které předpokládal a do něhož se hodlal zapojit, jak také ihned po příchodu Němců učinil.
B+M+M -Tři králové se postavili Němcům
Nejprve sám individuálně nijak neorganizován se pokusil o několik sabotáží, později jako jeden ze zakládajících členů tajné vojenské odbojové organizace Obrana národa připravoval a vedl mnoho sabotážních akcí. V Obraně národa se seznámil s Josefem Balabánem a později i s Václavem Morávkem, s nimiž v rámci Obrany národa vytvořil známou zpravodajskou trojici, pro kterou se vžil název „Tři králové“. To proto, že se pod všechny své provedené akce podepisovali B+M+M. Jednou z jejich největších sabotážních akcí byl připravovaný atentát na druhého muže třetí říše – Himmlera, nicméně Himmler tehdy jen náhodou smrti unikl.
Tři králové se stali jednou z nejaktivnějších částí Obrany národa a gestapu nedali vydechnout. Rodina Josefa Mašína byla neustále v hledáčku státní policie, přesto se Mašínovi podařilo párkrát se s rodinou setkat. V dubnu 1941 se začalo nad organizací smrákat. První skončil v rukou gestapa Balabán. Při zatýkání byl ovšem raněn a musel být převezen do nemocnice, kde ležel v horečkách. Další dva vyhmátlo gestapo při pokusu o spojení s Londýnem v bytě v ulici Pod Terebkou. Morávkovi se podařilo utéct, ale Mašína ve vážném stavu zatkli a odvezli do vězeňské nemocnice na Pankráci. Mašín byl v bezvědomí a gestapo vůbec netušilo, koho že to vlastně má ve své moci.
I přesto, že jej krutě mučili, neprozradil
Když se probral z bezvědomí, gestapo okamžitě začalo s tvrdým výslechem. Mašín neodpovídal, nakonec pouze na jejich německé a česko-německé dotazy odpověděl úmyslně česky: „…Jsem československý důstojník a nemůžete na mně žádat, abych cokoliv prozradil. Jsem vázán přísahou…“
Mašín se dokonce v zoufalství pokusil vícekrát o sebevraždu ve snaze uniknout mučení. Byl vždy chycen a surově zbit do bezvědomí. Přesto nic neprozradil, zatvrzele mlčel. Nakonec gestapo zjistilo, o koho se jedná, zatklo i jeho manželku, kterou rovněž mučilo. Ze zuřivosti nad jeho mlčením ho dokonce odvedli gestapáci k jeho ženě, kterou tak dlouho neviděl. Nic neřekl, jen na ni hleděl… Gestapo tak došlo k závěru, že jej těžko zlomí.
Na popraviště jej dostala až heydrichiáda. V následné pomstě Němců, kdy se krutě za smrt Heydricha mstili na českém národě, kdy tekly potoky české krve, končil i Mašínův život. Za stanného práva byl v 30. červnu 1942 popraven zastřelením. Jeho poslední slova údajně byla „…Ať žije Československá republika!!!….“ Mašín napsal tajný moták, který uschoval ve své cele, kde byl po válce nalezen. Obsahoval morální poselství jeho rodině, hlavně jeho synům.
