Armádní kaplani pomáhají vojákům už 20 let. Daleko od domova s nimi prožívají radost i smutek

Tisíce kilometrů od domova pomáhají vojákům zvládat radostné i bolestné chvíle – 33 kaplanů je připraveno naslouchat 24 hodin denně. Duchovní služba Armády České republiky v pátek oslaví dvacet let od svého znovuobnovení. A už v úterý se bude v Praze sloužit veřejná ekumenická bohoslužba. Začíná také výstava, která mapuje historii Duchovní služby.

  • Práci vojenských kaplanů veřejnosti přiblíží výstava před Generálním štábem. Začíná v úterý 19. června ve 14:00 a bude přístupná až do 23. srpna. V úterý v 16:00 se pak se bude v Praze ve vojenském kostele svatého Jana Nepomuckého sloužit veřejná ekumenická bohoslužba.

Před dvaceti lety, 22. června 1998, byla po skoro 50 letech obnovena činnost armádní duchovní služby. Ta tehdy začínala s pěti kaplany: dnes jich má 33 včetně jedné kaplanky. Stavy armádních kaplanů přesto nejsou plně obsazené. Podle tabulek jich má být 36.

Nedostatek duchovních ale podle hlavního kaplana Jaroslava Knichala jejich zapojení do zahraničních misí neovlivňuje. „Všechny zahraniční mise jsou pokryty. Složitější je to u posádek v České republice, v tuto chvíli nemáme obsazená dvě nebo tři místa,“ dodává Knichal.

Kaplani v armádě slouží na základě dohody mezi církví a ministerstvem obrany. Vojenskými kaplany jsou 8 až 12 let. Před vstupem do armády prochází stejným výcvikem jako vojáci. Podstupují základní výcvik, musí mít lékařské osvědčení a musí splnit psychické testy i testy zdatnosti.

Vojenští kaplani jsou potřební zejména při zahraničních misích, které trvají v průměru šest měsíců. „Práce kaplana v zahraniční misi je plnohodnotná, protože s vojáky tráví dvacet čtyři hodin denně. Je to nepřetržitý kontakt. Hlavní službou je služba přítomnosti, to znamená, že se s nimi neustále setkáváme a nasloucháme jejich radostem i starostem. Zvlášť tomu, co přijímají od svých příbuzných z domova. Byl jsem na misi, kde bylo 200 vojáků a na bohoslužbách bylo pravidelně 30 až 50 vojáků“ řekl hlavní kaplan Jaroslav Knichal.

Vojáci s kaplany často mluví o intimních tématech. Je pro ně proto důležité, že kaplani jsou vázáni zpovědním tajemstvím. „Příběhy se týkají osobního života. Bavíme se o tom, že se vojákům během zahraniční mise narodí syn nebo dcera, jejich děti dělají první krůčky nebo jdou poprvé do školy. Přicházejí i smutnější události, jako jsou úmrtí v rodině, kdy voják nemá možnost přijet na poslední rozloučení. To všechno jsou silné momenty, zvlášť když jste vzdáleni tisíce kilometrů,“ popisuje Jaroslav Knichal.

Duchovní službu využívají i samotní kaplani. „Vypomáháme si mezi sebou navzájem, každý kaplan má navíc svého kamaráda, svého duchovního, se kterým o svých věcech hovoří. Mezi vojenskými kaplany děláme i krizovou intervenci a supervizi,“ řekl Jaroslav Knichal.

Po válce fungovala duchovní služba jen pár let

Duchovní služba vznikla v roce 1919 a fungovala jako prostředek mravní výchovy vojáků. Mezi její kompetence spadalo i vedení vojenských matrik, správa vojenských kostelů a hřbitovů. Duchovní upevňovali kázeň a charakter, učili věrnosti k vlasti a úctě k životu.

Za Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 duchovní služba nechtěla být součástí vládního vojska, a proto přerušila svoji činnost. Zasloužil se o to generál duchovní služby Metoděj Kubáň, jedna z nejvýznamnějších osobností historie duchovní služby.

Dnes je po Metoději Kubáňovi pojmenovaná pamětní medaile, která slouží jako ocenění pro kaplany duchovní služby.

Znovuobnovení duchovní služby přišlo v letech 1945 a 1946. „Bylo to období, kdy nastával velký zlom ve společnosti. V roce 1950 duchovní služba ukončila svoji činnost. Nedošlo k žádnému zvláštnímu rozhodnutí, ale jednotlivým vojenským kaplanům nebyly prodlužovány jejich závazky a na jejich místo nebyl přijímán nikdo nový,“ vysvětluje Jaroslav Knichal.

Od roku 1950 do roku 1998 tak pro vojáky duchovní služba nefungovala. Až v roce 1996 s českými vojáky vyjel na operaci IFOR do Bosny a Hercegoviny duchovní Tomáš Holub, dnes plzeňský biskup. Po svém návratu byl požádán, aby sestavil materiály k obnovení duchovní služby. Základní dokumenty s ním připravil i duchovní Jaromír Dus. Rozkaz ministra obrany o zřízení duchovní služby nabyl účinnost 22. června 1998.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš s Pavlem probrali zahraniční cesty či situaci ve světě, uvedl premiér

Premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě během asi hodinové schůzky probrali zahraniční cesty a návštěvy, které budou hostit, uvedl premiér. Hovořili dle něj také o situaci ve světě, například o volbách. Babiš označil schůzku za velmi konkrétní, jednat měli i o rozpočtu na příští rok. Znovu se s Pavlem setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu, dodal. Na dotaz, zda plánuje pravidelná jednání s prezidentem, uvedl, že se uskuteční podle potřeby.
16:24Aktualizovánopřed 21 mminutami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 23 mminutami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
03:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 3 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 3 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Turek se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech, rozhodl soud

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí zveřejnit na své sociální síti. Ekologická organizace podala žalobu koncem června, a to mimo jiné kvůli tomu, že ji Turek spojoval s úmrtími při povodních, které zasáhly Česko před dvěma lety. Poslancův právní zástupce už tehdy řekl, že se jeho klient omlouvat nebude.
09:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.