Armádní kaplani pomáhají vojákům už 20 let. Daleko od domova s nimi prožívají radost i smutek

Tisíce kilometrů od domova pomáhají vojákům zvládat radostné i bolestné chvíle – 33 kaplanů je připraveno naslouchat 24 hodin denně. Duchovní služba Armády České republiky v pátek oslaví dvacet let od svého znovuobnovení. A už v úterý se bude v Praze sloužit veřejná ekumenická bohoslužba. Začíná také výstava, která mapuje historii Duchovní služby.

  • Práci vojenských kaplanů veřejnosti přiblíží výstava před Generálním štábem. Začíná v úterý 19. června ve 14:00 a bude přístupná až do 23. srpna. V úterý v 16:00 se pak se bude v Praze ve vojenském kostele svatého Jana Nepomuckého sloužit veřejná ekumenická bohoslužba.

Před dvaceti lety, 22. června 1998, byla po skoro 50 letech obnovena činnost armádní duchovní služby. Ta tehdy začínala s pěti kaplany: dnes jich má 33 včetně jedné kaplanky. Stavy armádních kaplanů přesto nejsou plně obsazené. Podle tabulek jich má být 36.

Nedostatek duchovních ale podle hlavního kaplana Jaroslava Knichala jejich zapojení do zahraničních misí neovlivňuje. „Všechny zahraniční mise jsou pokryty. Složitější je to u posádek v České republice, v tuto chvíli nemáme obsazená dvě nebo tři místa,“ dodává Knichal.

Kaplani v armádě slouží na základě dohody mezi církví a ministerstvem obrany. Vojenskými kaplany jsou 8 až 12 let. Před vstupem do armády prochází stejným výcvikem jako vojáci. Podstupují základní výcvik, musí mít lékařské osvědčení a musí splnit psychické testy i testy zdatnosti.

Vojenští kaplani jsou potřební zejména při zahraničních misích, které trvají v průměru šest měsíců. „Práce kaplana v zahraniční misi je plnohodnotná, protože s vojáky tráví dvacet čtyři hodin denně. Je to nepřetržitý kontakt. Hlavní službou je služba přítomnosti, to znamená, že se s nimi neustále setkáváme a nasloucháme jejich radostem i starostem. Zvlášť tomu, co přijímají od svých příbuzných z domova. Byl jsem na misi, kde bylo 200 vojáků a na bohoslužbách bylo pravidelně 30 až 50 vojáků“ řekl hlavní kaplan Jaroslav Knichal.

Vojáci s kaplany často mluví o intimních tématech. Je pro ně proto důležité, že kaplani jsou vázáni zpovědním tajemstvím. „Příběhy se týkají osobního života. Bavíme se o tom, že se vojákům během zahraniční mise narodí syn nebo dcera, jejich děti dělají první krůčky nebo jdou poprvé do školy. Přicházejí i smutnější události, jako jsou úmrtí v rodině, kdy voják nemá možnost přijet na poslední rozloučení. To všechno jsou silné momenty, zvlášť když jste vzdáleni tisíce kilometrů,“ popisuje Jaroslav Knichal.

Duchovní službu využívají i samotní kaplani. „Vypomáháme si mezi sebou navzájem, každý kaplan má navíc svého kamaráda, svého duchovního, se kterým o svých věcech hovoří. Mezi vojenskými kaplany děláme i krizovou intervenci a supervizi,“ řekl Jaroslav Knichal.

Po válce fungovala duchovní služba jen pár let

Duchovní služba vznikla v roce 1919 a fungovala jako prostředek mravní výchovy vojáků. Mezi její kompetence spadalo i vedení vojenských matrik, správa vojenských kostelů a hřbitovů. Duchovní upevňovali kázeň a charakter, učili věrnosti k vlasti a úctě k životu.

Za Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 duchovní služba nechtěla být součástí vládního vojska, a proto přerušila svoji činnost. Zasloužil se o to generál duchovní služby Metoděj Kubáň, jedna z nejvýznamnějších osobností historie duchovní služby.

Dnes je po Metoději Kubáňovi pojmenovaná pamětní medaile, která slouží jako ocenění pro kaplany duchovní služby.

Znovuobnovení duchovní služby přišlo v letech 1945 a 1946. „Bylo to období, kdy nastával velký zlom ve společnosti. V roce 1950 duchovní služba ukončila svoji činnost. Nedošlo k žádnému zvláštnímu rozhodnutí, ale jednotlivým vojenským kaplanům nebyly prodlužovány jejich závazky a na jejich místo nebyl přijímán nikdo nový,“ vysvětluje Jaroslav Knichal.

Od roku 1950 do roku 1998 tak pro vojáky duchovní služba nefungovala. Až v roce 1996 s českými vojáky vyjel na operaci IFOR do Bosny a Hercegoviny duchovní Tomáš Holub, dnes plzeňský biskup. Po svém návratu byl požádán, aby sestavil materiály k obnovení duchovní služby. Základní dokumenty s ním připravil i duchovní Jaromír Dus. Rozkaz ministra obrany o zřízení duchovní služby nabyl účinnost 22. června 1998.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 15 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 16 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 20 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 21 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
23. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
23. 12. 2025
Načítání...