Tisíce kilometrů od domova pomáhají vojákům zvládat radostné i bolestné chvíle – 33 kaplanů je připraveno naslouchat 24 hodin denně. Duchovní služba Armády České republiky v pátek oslaví dvacet let od svého znovuobnovení. A už v úterý se bude v Praze sloužit veřejná ekumenická bohoslužba. Začíná také výstava, která mapuje historii Duchovní služby.
Armádní kaplani pomáhají vojákům už 20 let. Daleko od domova s nimi prožívají radost i smutek
- Práci vojenských kaplanů veřejnosti přiblíží výstava před Generálním štábem. Začíná v úterý 19. června ve 14:00 a bude přístupná až do 23. srpna. V úterý v 16:00 se pak se bude v Praze ve vojenském kostele svatého Jana Nepomuckého sloužit veřejná ekumenická bohoslužba.
Před dvaceti lety, 22. června 1998, byla po skoro 50 letech obnovena činnost armádní duchovní služby. Ta tehdy začínala s pěti kaplany: dnes jich má 33 včetně jedné kaplanky. Stavy armádních kaplanů přesto nejsou plně obsazené. Podle tabulek jich má být 36.
Nedostatek duchovních ale podle hlavního kaplana Jaroslava Knichala jejich zapojení do zahraničních misí neovlivňuje. „Všechny zahraniční mise jsou pokryty. Složitější je to u posádek v České republice, v tuto chvíli nemáme obsazená dvě nebo tři místa,“ dodává Knichal.
Kaplani v armádě slouží na základě dohody mezi církví a ministerstvem obrany. Vojenskými kaplany jsou 8 až 12 let. Před vstupem do armády prochází stejným výcvikem jako vojáci. Podstupují základní výcvik, musí mít lékařské osvědčení a musí splnit psychické testy i testy zdatnosti.
Vojenští kaplani jsou potřební zejména při zahraničních misích, které trvají v průměru šest měsíců. „Práce kaplana v zahraniční misi je plnohodnotná, protože s vojáky tráví dvacet čtyři hodin denně. Je to nepřetržitý kontakt. Hlavní službou je služba přítomnosti, to znamená, že se s nimi neustále setkáváme a nasloucháme jejich radostem i starostem. Zvlášť tomu, co přijímají od svých příbuzných z domova. Byl jsem na misi, kde bylo 200 vojáků a na bohoslužbách bylo pravidelně 30 až 50 vojáků“ řekl hlavní kaplan Jaroslav Knichal.
Vojáci s kaplany často mluví o intimních tématech. Je pro ně proto důležité, že kaplani jsou vázáni zpovědním tajemstvím. „Příběhy se týkají osobního života. Bavíme se o tom, že se vojákům během zahraniční mise narodí syn nebo dcera, jejich děti dělají první krůčky nebo jdou poprvé do školy. Přicházejí i smutnější události, jako jsou úmrtí v rodině, kdy voják nemá možnost přijet na poslední rozloučení. To všechno jsou silné momenty, zvlášť když jste vzdáleni tisíce kilometrů,“ popisuje Jaroslav Knichal.
Duchovní službu využívají i samotní kaplani. „Vypomáháme si mezi sebou navzájem, každý kaplan má navíc svého kamaráda, svého duchovního, se kterým o svých věcech hovoří. Mezi vojenskými kaplany děláme i krizovou intervenci a supervizi,“ řekl Jaroslav Knichal.
Po válce fungovala duchovní služba jen pár let
Duchovní služba vznikla v roce 1919 a fungovala jako prostředek mravní výchovy vojáků. Mezi její kompetence spadalo i vedení vojenských matrik, správa vojenských kostelů a hřbitovů. Duchovní upevňovali kázeň a charakter, učili věrnosti k vlasti a úctě k životu.
Za Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 duchovní služba nechtěla být součástí vládního vojska, a proto přerušila svoji činnost. Zasloužil se o to generál duchovní služby Metoděj Kubáň, jedna z nejvýznamnějších osobností historie duchovní služby.
Dnes je po Metoději Kubáňovi pojmenovaná pamětní medaile, která slouží jako ocenění pro kaplany duchovní služby.
Znovuobnovení duchovní služby přišlo v letech 1945 a 1946. „Bylo to období, kdy nastával velký zlom ve společnosti. V roce 1950 duchovní služba ukončila svoji činnost. Nedošlo k žádnému zvláštnímu rozhodnutí, ale jednotlivým vojenským kaplanům nebyly prodlužovány jejich závazky a na jejich místo nebyl přijímán nikdo nový,“ vysvětluje Jaroslav Knichal.
Od roku 1950 do roku 1998 tak pro vojáky duchovní služba nefungovala. Až v roce 1996 s českými vojáky vyjel na operaci IFOR do Bosny a Hercegoviny duchovní Tomáš Holub, dnes plzeňský biskup. Po svém návratu byl požádán, aby sestavil materiály k obnovení duchovní služby. Základní dokumenty s ním připravil i duchovní Jaromír Dus. Rozkaz ministra obrany o zřízení duchovní služby nabyl účinnost 22. června 1998.