Praha – Na Palackého náměstí v Praze proběhla demonstrace proti uprchlíkům. Svolal ji zakladatel Bloku proti islámu Martin Konvička. Její účastníci žádali o uzavření hranic, jsou přesvědčeni, že tak bude pro Česko snazší splnit jejich další požadavek, tedy úplné odmítnutí uprchlíků. Slib vlády, že Česko dobrovolně přijme část lidí, kteří připluli do jižní Evropy, označili organizátoři demonstrace za zradu na voličích. Blok také na demonstraci ohlásil kandidaturu v krajských volbách, které proběhnou příští rok.
Demonstrace Bloku proti islámu měla název „Ne islámské imigraci – vládo, zavři hranice“. Organizátoři protestu se ale především vymezili proti výsledku čtvrtečního jednání Rady Evropské unie. Na něm sice lídři evropských zemí odmítli povinné kvóty na přerozdělení imigrantů, ale většina zemí slíbila, že jich určité množství přijme. Podle demonstrantů se vláda přijetím uprchlíků dopustí zrady na voličích. „Chování Bohouše Sobotky bylo přesně takové jako chování Bohouše z Bratrstva,“ řekl Martin Konvička ve svém projevu, předsedu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) také označil za „ubožáka“. K demonstraci se připojilo i parlamentní hnutí Úsvit, podle jehož poslance Marka Černocha „vláda ve sněmovně slibovala, že je připravena v případě potřeby hranice uzavřít, reálně však nekoná“. „Nepovinné kvóty jsou podrazem na občanech České republiky,“ dodal poslanec.
Na demonstraci přišly stovky lidí a dávaly najevo především obavy z šíření islámu a také terorismu – transparenty jako „Sobotko, neber zemi našim dětem“ i prohlášeními. „Chtěl jsem vyjádřit, že imigrace je invaze Islámského státu. Je krytá imigrací, je uměle vytvořená. Je to invaze, kde jsou teroristé,“ řekl ČT jeden z účastníků protestu.
Antiislamisté půjdou do voleb
Zatímco nyní jsou Blok proti islámu a hnutí Úsvit spojenci proti vládě, příští rok se z nich mohou stát rivalové. Blok totiž na pražské demonstraci ohlásil vstup do politiky – chce kandidovat v krajských volbách 2016.
Jak ukázal průzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi, je většina Čechů přesvědčena, že by si evropské státy neměly přerozdělovat uprchlíky – bez ohledu na to, zda půjde o rozdělení podle povinných kvót, nebo podle podmínek, které si jednotlivé země stanoví. Jednoznačně to odmítá téměř třetina respondentů, odpověď „určitě ne“ nebo „spíše ne“ zvolilo celkem 55 procent dotázaných. Pro rozdělení migrantů mezi země EU naopak je 43 procent respondentů, dvě procenta oslovených nevědí. Průzkum proběhl na konci minulého týdne, ve dnech, kdy Evropská rada jednala o osudu kvót.
Důsledky summitu Evropské rady se ale nyní zabývá i sama vláda. Musí totiž zjistit, kolik migrantů je Česko schopné přijmout. Podklady musí mít ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) připravené do 20. července, kdy evropští ministři vnitra a zahraničí budou jednak o konkrétní náplni obecného rozhodnutí, které minulý týden přijali předsedové vlád. „Jedna věc jsou čísla, druhá věc – a to je mnohem důležitější – je to, jak si země budou moci vybírat, jak budou moci imigranty prověřit, abychom odstranili bezpečnostní rizika, abychom věděli, že ti lidé mají šanci najít si práci, že se mohou zapojit do české společnosti,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
