Praha – Vznik vládního vyjednávacího týmu k církevním restitucím si přeje už jen sociální demokracie. Předseda ANO Andrej Babiš pro jeho vznik nevidí důvod. Třetí koaliční partner, lidovci, svůj negativní postoj dal najevo už dříve. Tým měl s církvemi jednat o možnosti zdanění vyplacených náhrad či odbourání inflační doložky.
Navrácení movitého či nemovitého majetku už zabránit nejde, předmětem diskusí jsou ale peněžní náhrady ve výši 59 miliard korun, které budou církvi vypláceny během třiceti let – a ještě navýšené o inflaci. Sociálním demokratům, kteří o změnu restitucí dlouhodobě usilují, se zdají finanční náhrady příliš vysoké. Kromě jejich možného snížení či odbourání inflační doložky se objevily hlasy i o možném zdanění náhrad.
Snahy ČSSD ale zatím k ničemu nevedly. O revizi restitucí se nejprve pokoušela expertní skupina vedená senátorkou Alenou Gajdůškovou (ČSSD) složená ze zástupců ČSSD a ANO. S církvemi ale společnou řeč nenašli a skupina svou činnost nedávno ukončila. Církve totiž konstatovaly, že jednání na experní úrovni nemají význam a že by se mělo vše řešit na politické úrovni – nicméně diskuse o změně zákona jsou podle nich passé. „Jsme přesvědčeni, že ve věci změn o majetkovém vyrovnání státu s církvemi není o čem jednat. To je uzavřená věc. Pojďme se bavit o budoucnosti, o postavení církví ve společnosti v kooperativním modelu spolupráce se státem,“ uvedl už dříve předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chtěl vyjít církvím vstříc a ustavit vládní tým. Nápad se nezamlouval lidovcům, a teď už ani ANO. „Na každý problém dělat vládní tým je nesmysl,“ prohlásil šéf ANO Andrej Babiš. „Nevím, co chtějí otvírat. Na některé věci musí být dva,“ podotkl předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka nyní hnutí očekává od ČSSD konkrétní návrh dalšího postupu. „Řešení církevních restitucí měli ve svém volebním programu a byl to jejich hlavní tahák, který jim pomohl vyhrát volby,“ uvedl Faltýnek s tím, že ANO restituce ve svém programu nemělo. Nyní očekává pokračování debaty na úrovni předsedů stran, eventuálně koaliční rady. Ta by měla znovu jednat v pondělí.
CÍRKEVNÍ RESTITUCE
- Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 300 žádostí, ve kterých nárokují 114 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
- Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
- Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
ČSSD neuspěla ani s návrhem na prodloužení lhůty pro posuzování žádostí o vydání majetku; vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Lidovci se totiž obávali, aby předloha neotevřela cestu k celkové změně zákona o vyrovnání s církvemi. Pro ně, stejně jako pro pravicovou opozici, jsou restituce uzavřenou záležitostí. O normě tak rozhodne parlament.
Sociální demokraté proto pracují na dalším plánu. Podle něj by návrh na zdanění peněžních náhrad podali poslanci, nikoliv vláda. To ale naráží na koaliční smlouvu. „Víme, že tento návrh není možné prosadit bez dohody na úrovni koalice a bez porušení koaliční smlouvy,“ je si vědom složité situace šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. „My jsme na to určitě nerezignovali… chceme s církvemi o snížení náhrad dál jednat,“ trvá na svém Sobotka. Církve už první splátku dostaly – na konci loňského roku si připsaly první dvě miliardy korun.
